KOVALIMA, 24 Jullu 2025 (TATOLI)- Timor-Leste Extractive Industries Transparency Inisiative (TL-EITI) , kuarta-ne’e, desimina relatóriu servisu 2022 no aprezenta pontu ezensiál 13 kona-ba servisu TL-EITI ba entidade sira iha munisípiu Kovalima.
Pontu esensiál ne’ebé aprezenta mak hanesan, Introdusaun, Background polítika no programa Governu, prosesu implementasaun EITI iha Timor-Leste, nasaun ne’ebé adere ba EITI no progresu implementasaun, saida mak EITI, baze legál, relatóriu TL-EITI, diseminasaun validasaun ,mudansa ka standarizasaun kona-ba norma foun EITI ,área ba dezenvolvimentu no atinzimentu xave sira.
“Timor-Leste deklara adere ba Extractive Industries Transparency Inisiative (TL-EITI) iha 2003. ha’u hakarak aprezenta papél EITI mak asegura transparánsia kontabilidade ba iha rekursu naturál oleo ,gas no minerál no Instituisaun hotu iha kompromitidu transparénsia kolesaun ba redimentu husi setór oleo ,gas no minerál ho EITI mak atu fasilita informasaun ba públiku liuhosi diseminasaun ho forma oi-oin”, Koordenadora Nasionál TL-EITI, Emilia dos Santos de Jesus, aprezenta ba entidade sira iha salaun AMC ohin.
Ho nune’e Koordenadora ne’e dehan, Polítika Governu mak atu garante konformidade no elabora lejislasaun adisionál sira ligadu ho inisiativa tránparénsia ba indústria extrativa EITI ho programa Governu mak, atu asegura transparénsia iha prosesu minarai no fasilita informasaun ba públiku hodi kria debate kona-ba oinsá halo jestaun ba rekursu naturál nune’e Timor-Leste sai mós hanesan nasaun ezemplár kona-ba oinsá jere rekursu naturál ho transparénsia.
EITI harii ho nia objetivu atu promove transparénsia no kontabilidade ba nasaun sira ne’ebé riku iha rekursu naturál hanesan oleo gas no minerál.Liuhosi EITI kompaña estrativa no sub-kontratór sira deklara no publika tipu pagamentu impostu royalty no fees hira mak selu ba Governu.
Ho rendimentu hirak publika liuhosi relatóriu konsiliasaun reseita anuál TL-EITI no prodús hosi administradór independénte.Ministériu Petroleo no Minierál kontrola administradór independente (AI) iha 2021 hodi prodús relatóriu TL-EITI 2019-2020
Aleinde prodús relatóriu konsiliasaun kontinua halo investigasaun ba estudu viabilidade dahuluk kona-ba tranparénsia mainstreaming no fó mós asisténsia ba prosesu validasaun ni’an. EITI estabelese ho nia koligasaun mak hanesan empreza estrativa Governu ho Sosiedade sivil.
EITI ho nia baze legál diploma ministeriál númeru 36/2021 16 Juñu kona-ba estrutura orgániku funsionál no regulamentu internu Ministériu Petróleu no minerál seksaun V,iha artigu 29 no artigu 30 no mós lei relavante mesiona kona-ba EITI dekretu-lei númeru 32/2016, 17 agostu kona-ba operasaun petrolifera offshore.
Dekretu-lei númeru 18/2020 ,13 Maiu operasaun kona-ba onshore ,dekretu-lei númeru 43/2022, 8 Juñu empreza mineira iha Timor-Leste no lei númeru 12/2021 ,30 Juñu kona-ba kódigu mineiru.
Nasaun ne’ebé mak adere ba EITI ho nia progresu implementasaun totál hamutuk 58 mak adere ona ba EITI.Timor-Leste hetan valór High/satisfactory iha prosesu implementasaun.
Programa TL-EITI elabora no dezenvolve relatóriu TL-EITI ,partilla esperénsia iha nivél nasionál no Internasionál ho dezenvolvimentu kapasidade ba sosiedade sivil ,Governu no setór privadu inklui sekretariadu TL-EITI.
Bazeia ba dadus iha 2022 taxa petróleu porsentu 23 makaas liu tinan anteriór husi $ milliaun 400.iha 2021 ba milliaun 490.
Totál reseita petróleu ne’ebé koleta durante 2022 aumenta husi milliaun 729 ba milliaun 1,401 reseita ne’e mai hosi impostu sobre petróleu $ 490.2 ,mai hosi royalty ka lukru petróleu ne’ebé inklui $ 372 husi 2021 simu iha 2022 mai hosi pagamentu sira seluk no taxa sira seluk ne’ebé kontribui husi servisu kontratadu no taxa dezenvolvimentu milliaun $ 4.8.
Jornalista :Celestina Teles
Editór:Florencio Miranda Ximenes




