iklan

POLÍTIKA

Komisaun F halo fiskalizasaun urjente ba INFPM haree problema aimoruk “stock out”

Komisaun F halo fiskalizasaun urjente ba INFPM haree problema aimoruk “stock out”

Aimoruk sira iha armazen Servisu Autonomu Medikamentu no Ekipamentu Saúde (SAMES) iha Kampu Alor Dili. Imajen Tatoli/Francisco Sony

DILI, 10 janeiru 2024 (TATOLI)—Komisaun F trata asuntu Saúde, seguransa Sosiál no igualidade iha Parlamentu Nasionál (PN), kuarta (10 janeiru 2023) lorokraik ne’e, hala’o fiskalizasaun urjente ba Institutu Nasionál Farmásia no Produtu Médiku (INFPM) iha Kampung Alór, Dili, hodi hare problema aimoruk stock out ne’ebé daudaun hasoru.

“Ha’u lori komisaun F iha PN ho objetivu urjente mai halo fiskalizasaun iha instituisaun ne’e, ho razaun tanba Deputadu sira foin ativa iha 08 janeiru, ami tama foti kedas asuntu iha plenária PN. Situasaun ami akompaña hosi mídia sosiál ho família no pasiente sira kona-ba aimoruk stock out ne’ebé akontese hosi nasionál to’o postu. Nune’e, mai iha ne’e hanesan ita hatene instituisaun INFPM ne’ebé mak iha responsavilidade ba ida-ne’e,” Prezidente Komisaun F Deputada Maria Barreto, hateten durante hala’o fiskalizasaun.

Nune’e, hakarak rona esplikasaun husi INFPM tanbasá mosu problema aimoruk stock out, mezmu dirijente INFPM foin hala’o serbisu fulan tolu ka rua.

Durante fiskalizasaun ne’e, Deputada membru komisaun F, Nurima Alkatiri, husu INFPM atu klarifika kona-ba foin daudaun iha plenária PN Deputadu sira husu kona-ba aimoruk ne’ebé halo akizasaun Ministra Saúde hato’o katak to’o tiha ona iha Timor-leste, maibé Vise Ministru ba asuntu Parlamentár iha plenária segunda liu ba katak aimoruk to’o ona maibé la koresponde ho nesesidade ne’ebé iha.

Deputada membru komisaun F, Helena Martins Belo, preokupa Orsamentu Retifikativu iha tinan 2023 aloka millaun $6 ba sosa aimoruk maibé tanbasá aimoruk stock out iha fali, kuaze iha ospitál nasionál to’o rejional, sentru no postu saúde sira iha territóriu nasionál.

Nia mós husu esplikasaun informasaun ne’ebé fó sai iha mídia katak aimoruk semana ida liu ba tama ona Timor-Leste maibé ho kamioneta de’it, hanoin ida-ne’e ninia kondisaun la ho di’ak ka la’e.

Nia mós foti kestaun ajudikasaun direta kompañia Sali-Magu ba akizasaun aimoruk, ida-ne’e INPFM iha koñesimentu ho Ministériu Saúde ka lae, tanba tuir informasaun kompañia ne’e foin primeiravés halo akizasaun aimoruk no durante ne’e haree de’it iha área konstrusaun.

Nia mós foti oinsá komunikasaun ka koordenasaun INPFM ho sentru saúde no postu saúde sira, tanba haree problema iha postu saúde liuliu iha postu saúde Maubara hasoru probelma  ekipamentu apoiu pesoál saúde hahú hosi buat kiik laiha hanesan luvas no ekipamentu seluk tan, tanba problema ne’e uluk komisaun F halo ona fiskalizasaun maibé situasaun ne’e nafatin de’it.

Deputada membru komisaun F, Lucía Taike, dehan bazeia ba komisaun F ninia fiskalizasaun iha fulan-jullu ka juñu tinan 2023 mai iha INPFM ne’ebé uluk SAMES hetan stock out 32% item 1000 itál ne’ebé akontese dezde ne’e.

Tanba ne’e, nia hakarak husu Orsamentu Retifikativu (OR) 2023 tau millaun $6 atu sosa aimoruk esensial, vitál, konsumivel no sira seluk tan, hosi orsamentu ida-ne’e hakarak sosa tan  aimoruk item hira.

Nia mós husu atu identifika didi’ak tuir informasaun katak, liga ho stock out aimoruk ba kompañia sira seidauk hatama aimoruk maibé Governu hala’o ona pagamentu.

Deputadu membru komisaun F, Helder Freitas Kamarudi, husu INPFM ninia liña komunikasaun iha ka lae ho Ministériu Saúde, ospitál nasionál, referál, sentru no postu saúde ba lista kompra medikamentu tanba deskonfia dalaruma komunikasaun laiha, nune’e aimoruk tama falla hela de’it.

Deputadu membru komisaun F, Antonino Verdial Ferreira, hateten nu’udar Deputadu reprezenta povu hodi observa no haree iha sentru saúde no postu saúde iha área rurál haree pasiente barak tebes iha ne’eba laiha aimoruk difikulta tebes.

“Hasoru diretamente iha baze pasiente sira mai antendimentu la di’ak pasiente ba sosa aimoruk iha klínika privadu sira,” nia dehan.

Deputada Maria Barreto hateten, aimoruk stock out la’ós foin akontese maibé hahú kedas outubru 2023 tuir fiskalizasaun uluk mai iha instituisaun ne’e uluk SAMES.

Hanesan dadus kompañia kuaze 26 maibé iha kompañia balun la rejistu no informasaun ikus kampaña 20-resin ne’ebé la rejistu, kompañia sira-ne’e iha ka lae, manán tenderizasaun aimoruk seidauk to’o Governu halo ona pagamentu.

“Bainhira ita-boot sira (iha INPFM) simu responsabilidade kargu estrutura sesante deteta aimoruk item hira mak disponivél iha armajen no item hira mak expire. No prosesu distribuisaun aimoruk la’o oinsá, ita-boot sira halo kompara no bainhira asume kargu kampañia hatama ona aimoruk dala hira,” nia dehan.

Tanba aimoruk tama iha ámbitu diskusaun OJE 2024, maibé preokupasaun ema foti aimoruk esensiál ne’ebé iha fatin balun iha no fatin balun laiha, nia problema iha ne’ebé.

Diretór Ezekutivu INFPM, Brigido de Deus, hato’o bem-vindu no orgullu ba Deputadu komisaun F bele vizita INFPM hodi rona saida mak halo no preokupasaun ne’ebé daudaun hasoru, nune’e ho hasoru malu ne’e bele hato’o ba plenária no bele hato’o ba Governu buka solusaun ne’ebé ita hasoru.

Nia hateten, nia parte foin asume kargu refere fulan tolu no ninia diretór xefia sira foin fulan rua.

Nia dehan, bainhira to’o iha ne’e asume kargu haree aimoruk stock out ne’e book entre 34% ba 37% ba item 10 aimoruk konsumavél, laboratóriu, ekipamentu médiku no saida mak nota iha ne’eba mak osan laiha hodi halo kompra.

Tanba ne’e, iha buat barak kontribui iha aimoruk stock out ne’e, buat ida mak foufoun tama iha ne’e nota mak komunikasaun entre INFPM anteriór SAMES ho Ministéiru Saúde (MS) Dirasaun Nasionál Farmásia no Medikamentu (DNFM) ladun di’ak, tanba ne’e nota de’it katak dadus ne’ebé uza atu sosa aimoruk entre SAMES ho DNFM la hanesan.

“Entaun kuandu ha’u tama iha ne’e konvida Diretór Farmásia Medikamentu MS ho ospitál mai  iha ne’e ami halo diskusaun. Ami nota dadus ne’ebé DNFM fó dalaruma la loos tanba sira mós rekoñese katak dadus ne’ebé mak sira foti hosi postu no sentru saúde ho serbisu munisipál saúde sira dala barak mak sira siik de’it, ne’e ami nota hanesan ne’e,” nia dehan.

Entaun, dadus ne’e mai aat liu DNFM la serbisu hamutuk ho INFPM ka SAMES atu ajusta de’it tinan ne’e Timor-Leste presiza aimoruk hira, ezemplu, Paracetamol millaun ida ho osan hafoin entrega ba INFPM atu halo prosesu aprovizionamentu, ida-ne’e problema ida.

“Entaun buat ne’e mak kontribui baralla durante ne’e, ida ne’e ami nota hanesan ne’e,” nia dehan.

Agora, nia dehan, relasiona ho orsamentu bainhira nia-parte tama iha ne’e hatene osan atu sosa medikamentu laiha maibé iha pontu balun osan iha hela, nune’e halo esforsu ambientál hosi pontu balun ne’ebé la uza konsege muda osan sira-ne’e halo justifikasaun ba Ministériu Finansa, hodi rezolve dívida durante ne’e iha hanesan aluga armazen dezde 2022 hateten momentu ne’e uza osan hosi COVID-19 maibé la selu, nune’e selu fali osan rihun $78.

Iha osan rihun $200 hodi halo kompra aimoruk ne’e mak hare semana ida ba kotuk iha medikamentu lubun ida tama mai kompostu hosi item aimoruk vitál hamutuk lima, esensiál iha item 15 ho sira seluk tan.

Ho aimoruk sira tama bele responde nesesidade ida-ne’ebé durante ne’e povu halerik, inklui aimoruk ne’ebé ema no ospitál hotu-hotu ko’alia aimoruk laiha labele halo prosesu operasaun tanba médiku sira presiza aimoruk ne’e hatoba moras sira bele koa.

Agora aimoruk sira-ne’e tama bele kobre ba fulan rua ba tolu, tanba ne’e aprovizionamentu INFPM haree ba Orsamentu Jerál Estadu (OJE) 2024 promulga ona no agora parte aprovizionamentu INFPM serbisu makaas loos atu bele lansa iha semana ida-ne’e.

Prosesu bele la’o di’ak fulan tolu mai oin prosesu aprovizionamentu la’o, aimoruk kompañia sira-ne’ebé manán konkursu bele hatama mai entaun bele kobre situasaun ne’e rezolve problema barak iha fulan hirak mai oin.

Diretór ezekutivu ne’e informa, agora totál item ne’ebé iha Timor-Leste presiza iha lista INFPM fulan-janeiru tinan ne’e, loloos ne’e presiza 1482 item ne’e aimoruk konsumavél no pontu 10 seluk, maibé agora daudaun iha de’it aimoruk stock out item hamutuk 982 no sira-ne’ebé laiha item 500 korresponde 34% stock out.

Nia responde relasiona ho kompañia hatama aimoruk mai liga ho kompañia Sali-Magu ajudikasaun direita, hanoin ajudikasaun direta INFPM laiha forsa atu ko’alia ida-ne’e no nível alto mak bele ko’alia liuhosi Ministra Saúde, no INFPM hanesan uma-na’in no osan nia na’in prontu de’it karik iha despaixu ruma haruka tun mai atu halo serbisu ruma relasiona ho ida sira halo.

“Ezemplu, iha semana liu ba iha item lubun ida mak tama mai maizumenus item 40-itál ne’e mak ohin dehan mai ho kamioneta. No item sira-ne’e tama maibé regra atu verifika aimoruk ne’e kuandu ita halo konkursu kompañia hatama nia mai hosi portu ka aeroportu liuhosi prosesu Alfandega/aduaneira. Depois mai iha ne’e iha komisaun ida, nia sei halo verifikasaun tuir lista kuandu loos rai iha armazen depois distribui depende ba pedidu hosi konsumidór, ne’e regra normál,” nia hateten.

Maibé iha ajudikasaun direta iha komisaun RNA ida-ne’ebé ministra forma kedas diretamente mai serbisu hamutuk ho INFPM depois sira mak responsabiliza verifika sasán-ne’e, tuir lista hafoin hato’o relatóriu ba ministra hafoin ministra hatun despaixu ruma tun mai iha INFPM, hodi analiza fali hodi konfirma fali loos ona hodi fó fali governante tutela no fó fila-fali despaixu ruma tan mai INFPM halo pagamentu bele halo.

Maibé prosesu ida-ne’e seidauk pagamentu aimoruk item hira ne’ebé tama semana kotuk tanba agora sei prosesu iha ministra.

Nia hatán mós kona-ba kamioneta mak lori medikamentu tama mai loos bainhira INFPM ko’alia ho kompañia no INFPM rekoñese katak kompañia seidauk iha esperiénsia, entaun momentu lori sasán sira tama mai Diretór sira iha INFPM bolu atensaun kedas, hodi karreta ruma mai tula mós ho box ruma hodi bele prepara bainhira to’o.

Aleinde ne’e, nia dehan, kona-ba komunikasaun entre ospitál ho INFPM no fatin hotu-hotu iha momentu ida aimoruk stock out ne’e mak la’ós dehan ladi’ak, maibé nia problema mak osan laiha.

Jornalista : Nelson de Sousa

Editór        : Cancio Ximenes

 

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!