iklan

EKONOMIA, HEADLINE

PM Xanana : “ita presiza indústria ida-ne’ebé fó kampu traballu”

PM Xanana : “ita presiza indústria ida-ne’ebé fó kampu traballu”

Primeiru-ministru, Kay Rala Xanana Gusmão no Governadór BCTL, Helder Lopes, akompaña husi Vise Primeiru-Ministru, Francisco Kalbuadi Lay no Prezidente CCI-TL, Jorge Manuel Serano no entidade relevante seluk halo lansamentu ba relatóriu dezempeñu ekonómiku Timor-Leste ba tinan 2024 nian, iha salaun Ministériu Finansa, Aitarak-Laran, sesta (21/03/2025). Imajen Tatoli/António Daciparu

DILI, 21 Marsu 2025 (TATOLI)–Primeiru-Ministru (PM), Kay Rala Xanana Gusmão, husu ba setór privadu sira atu konsentra iha dezenvolvimentu indústria hodi bele fó kampu traballu ba komunidade lokál.

Xefe Governu husu ba Kámara Komérsiu Industriá Timor-Leste (CCI-TL) ho nia membru sira atu halo diskusaun kle’an liután kona-ba empreza nia foku, atu nune’e la’ós envolve de’it iha setór konstrusaun, maibé iha setór indústria ne’ebé bele loke oportunidade ba empregu.

“Tenke halo diskusaun para haree sé mak hakarak halo ida-ne’e no ida-ne’ebá, atu nune’e ita ajuda malu, ita presiza indústria ida-ne’ebé fó kampu traballu, ha’u haree ita iha hudi barak, maibé ita sosa banana juice, iha mós ai-nanas barak maibé ita sosa pineapple juice no produsaun ai-han sira seluk,” Xanana hato’o iha ámbitu diálogu lansamentu relatóriu dezempeñu ekonómiku Timor-Leste 2024, iha edifísiu Ministériu Finansa, Aitarak-laran, sesta ne’e.

Xanana nota, Timor-Leste falta produsaun indústria rai-laran no kontinua halo importasaun, nune’e fó impaktu ba setór turizmu tanba turista sira ne’ebé mai iha Timor-Leste haree liu produtu estranjeiru maski ho folin a’as.

“Ida-ne’e akontese duni, turista sira mai iha ne’e no han hahán hanesan iha Bali (Indonézia) maibé folin karun liu, otél mós karun, ida-ne’e tenke hadi’a,” nia akresenta.

Notísia relevante : Relatóriu BCTL: kresimentu ekonómiku Timor-Leste sa’e ba 4% iha tinan 2024

PM dehan, relatóriu BCTL nian haktuir katak valór husi esportasaun la’ós petróleu no gás nian sei aumenta 21,7% iha tinan 2024, to’o millaun $21, ho kafé hanesan merkadoria prinsipál.

Aleinde ne’e, Indonézia no Estadu Unidu sai nafatin destinu esportasaun prinsipál, maski esportasaun ba Indonézia tuun 27,8% no ba Austrália mós aumenta maka’as.

Entretantu, importasaun Timor-Leste aumenta 12,5% iha tinan 2024, atinje millaun $923,2, ho Indonézia no Xina hanesan fornesedór prinsipál sira, ho importasaun prinsipál sira inklui kombustível, veíkulu, no sereál.

Nune’e, Xefe Governu hakarak setór privadu bele serbisu hamutuk hodi promove mikro, pequena no média empeza ne’ebé komesa envolve-an iha indústria hodi hasa’e produtu indústria rai-laran, maski labele atende valór esportasaun, maibé bele hamenus valór importasaun.

“Governu haree katak iha problema barak ne’ebé presiza hadi’a. Loos katak partisipasaun husi setór privadu (nasionál) ne’e ki’ik de’it, maibé ita haree katak empreza barak haree de’it ba konstrusaun. Ha’u hakarak ita-boot sira CCI-TL haree ba imi-nia an, hotu-hotu konsentra ba konstrusaun, sira hakarak simu de’it osan no projetu hosi Estadu,” PM katak.

 Setór privadu enfrenta problema burokrasia

Iha fatin hanesan, Prezidente CCI-TL, Jorge Manuel Serano, rekoñese katak sei iha indivíduu ne’ebé la kumpre iha implementasaun projetu Governu, maibé hein katak iha futuru sei iha oportunidade barak liután ba setór privadu nasionál atu dezenvolve no kontribui ba dezenvolvimentu nasaun.

“Setór privadu kontinua dezenvolve-an, maibé ita sei iha problema barak iha burokrasia hanesan empréstimu husi banku, barak hakarak foti kréditu maibé laiha konfiansa. Empreza barak la moris mesak entaun labele kompete, no kontratu públiku barak la envolve setór privadu,” nia relata.

Jorge Manuel Serano, espera katak relatóriu husi BCTL ne’e sei sai hanesan referénsia ida la’ós de’it ba Governu maibé mós ba setór privadu no instituisaun finanseiru sira atu haree di’ak liután saida mak tenke halo hodi avansa ekonomia rai-laran.

Nune’e mós, Governadór BCTL, Helder Lopes, relata, iha relatóriu dezempeñu ekonómiku Timor-Leste 2024 nota katak setór ida negativu kontinua eziste, liuliu iha tinan 2024 no husi kedas Timor-Leste ukun-an to’o agora mak rejista défise iha komérsiu esternu, nune’e fó kontribuisaun negativu ba ekonomia ne’ebé nafatin halo importasaun barak liu duke esporta.

“Setór esterna ita nafatin iha depedénsia ba importasaun nune’e ita nafatin rejista défise balansu esternu hanesan. Iha tinan 2024 osan ne’ebé ita gasta hodi importa sasán hamutuk millaun $919,’’ nia fó sai.

Jornalista     : Nelson de Sousa

Editora          : Julia Chatarina

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!