iklan

DILI, SOSIEDADE SIVĺL

CGT-TL sensibiliza asuntu EhD ba embaixadór sira iha liña ministeriál

CGT-TL sensibiliza asuntu EhD ba embaixadór sira iha liña ministeriál

Ekipa Core Group Transparency Timor-Leste (CGT-TL) hasai retratu hamutuk ho partisipante sira hafoin sensibiliza asuntu ema ho defisiénsia (EhD) ba embaixadór sira husi liña ministeriál, no atividade ne'e realiza iha salaun Tower, Fatuhada. Imajen Ratoli/Alexandra da Costa.

DILI, 02 Jullu 2025 (TATOLI)—Organizasaun Naun Governamentál Core Group Transparency Timor-Leste (CGT-TL) sensibiliza asuntu ema ho defisiénsia (EhD) ba embaixadór ema ho defisiénsia sira iha liña ministériál tuir planu asaun anuál EhD nian, ho objetivu hasa’e koñesementu kona-ba asuntu ema ho defisiénsia (EhD) no konvensaun direitu EhD nian.

Koordenadór Nasionál CGT-TL, Jemicarter Moniz dos Reis, hateten sensibilizasaun ne’e atu kapasita embaixadór sira-nia servisu ba atendementu ema ho defisiénsia nian iha kada liña ministeriál.

“Daudaun ne’e totál embaixadór ema ho defifiénsia (EhD) ne’ebé servisu iha liña ministeriál hamutuk na’in -17,” Koordenadór Nasionál CGT-TL ne’e informa ba jornalista sira iha salaun Tower, Fatuhada, ohin.

Iha sensibilizasaun ne’e, nia dehan, sira mós rona preokupasaun no progresu husi embaixadór sira-nia servisu durante ne’e hodi atualiza fali ba kada liña ministeriál sira-ne’ebé envolve iha servisu embaixadór EhD nian.

“Tanba, asuntu ema ho defisiénsia ne’e imoortante tebes atu labele husik ema ida iha kotuk, nune’e husu ba Governu sira-ne’ebe sai implementadór ba planu asaun anuál EhD nian atu kontinua aloka asuntu EhD iha Orsamentu Jerál Estadu (OJE) 2025.

Embaixadór Ema ho Defisiénsia (EhD) iha Ministériu Saúde (MS), Anabela da Costa Guterres, informa nia inklina hanesan embaixadór EhD iha tinan kotuk n’e, nia hala’o servisu sira mak ahnesan fó formasaun nasionál EhD nian no rejista relatóriu EhD nian ne’ebé baibain halo tratamentu iha sentru saúde sira.

“Durante implementasaun ema na’in-255 kompostu husi pesoál saúde sira mak durante ne’e hala’o servisu hodi sensibiliza informasaun no mós fó tratamentu ba EhD nian ba munisípiu 12 inklui RAEOA,” nia hateten.

Nia hateten, sira mós halo sensibilizasaun kona-ba klasifikasaun tuir ema ho defisiénsia nian, ne’ebé koordena ona ho Institutu Nasionál Seguransa (INS) hodi fasilita subsídiu tuir grau ne’ebé iha inklui trata dokumentu atestadu médiku nian.

“Servisu sira-ne’e kontinua la’o, maske ami iha dezafiu ba rekursu umanu ba atendimentu EhD no mós pasiente baibain bainhira implementa servisu hanesan embaixadór,” nia dehan.

Maibé, nia dehan, obstákulu lasai frakeza entaun sira mós kontinua kria fasilidade ba asesibilidade EhD nian iha sentru saúde sira hanesan toilet no rampa, entaun daudaun ne’e sira kria fasilidade hamutuk 17 ne’ebé kompostu husi nivél baze to’o nivél nasionál.

Atividade ne’e hetan apoiu husi OXFAM-TL Australia AID ho fundu kuazé $16.000.00, hodi halo advokásia EhD ba territóriu nasionál.

Jornalista : Alexandra da Costa

Editór        : Cancio Ximenes

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!