DILI, 17 Maiu 2026 (TATOLI)—Prezidente Repúblika, José Ramos-Horta hamutuk ho Primeiru-Ministru, Kay Rala Xanana Gusmão no membru Governu, membru Parlamentu Nasionál, Domingu ne’e, loke ona feira kulinária no konsertu muzikál iha ámbitu komemorasaun loron Restaurasaun Independénsia ba dala-24, iha Tasi-Tolu.
Abertura ne’e akompaña mós husi membru FALINTIL-Forsa Defeza Timor-Leste (F-FDTL), Polísia Nasionál Timor Lorosa’e (UNTL), inklui funsionáriu sira, komunidade no estudante sira.
Prezidente Repúblika, José Ramos Horta, hateten, atividade ne’e hodi hotu-hotu halibur ba komemorasaun loron istóriku.
“Ohin ha’u mai iha-ne’e hamutuk ho Primeiru-Ministru, Kay Rala Xanana Gusmão, Ministru Administrasaun Estatál, Tomás Cabral ho membru Governu inklui membru Parlamentu Nasionál hahú loke festa 20 Maiu, ba hotu-hotu ne’ebé partisipa iha ne’e hamutuk festa hahú,” Xefe Estadu hato’o iha abertura feira kulinária no konsertu muzikál, iha Tasi-Tolu.
Notísia relevante : MAE konfirma Selebrasaun 20 Maiu hala’o iha Tasi-Tolu
Iha fatin hanesan, Prezidente Komisaun Organizadora Restaurasaun Independénsia ba dala-24, Tomás Cabral, hateten, munisípiu seluk la partisipa tanba halo preparasaun iha idaidak nia fatin.
“Ita selebra 20 Maiu iha Tasi-Tolu no munisípiu seluk la mai tanba idaidak halo preparasaun ba serimónia selebrasaun Restaurasaun Independénsia iha nia munisípiu, iha-ne’e Autoridade Munisipál Likisá de’it mak partisipa,” nia akresenta.
Ministru dehan, hahú aban bainaka estranjeiru tama ona Timor-Leste, Sekretáriu Jerál ASEAN komfirmadu atu mai, reprezentante membru Governu husi Austrália, Indonézia no Grupu CPLP inklui ASEAN lubuk ida inklui grupu CPLP sira mai.
“Sira sei iha ne’e to’o Fulan-Juñu ba konferénsia ida iha Dili. Nune’e, hakarak agradese ba parte hotu ne’ebé halo preparasaun. Ba Ministru Komérsiu Indústria loke kulinária tradisionál no komesa aban iha munisípiu balun sei lori produtu lokál hanesan kafé mai fa’an iha feira ida-ne’e,” Atuál Ministru Administrasaun Estatál, katak.
Iha sorin seluk, Ministru Komérsiu Indústria, Filipus Nino Pereira, relata, iha empreza kiik hamutuk 150 promove produtu lokál iha feira ne’e.
“Ita-nia grupu artezenatu, kulinária gastronomia, promove hela produtu lokál, no promove mós ekonomia lokál, ne’ebé maka durante ne’e ita hanoin katak ezisténsia empreza mikro empreza kiik bele fó valór tebes ba ekonomia lokál. Tanba ida-ne’e maka ita aproveita husi feira ida-ne’e konvida mós sira hamutuk 150,” Nino Pereira, tenik.
Governante ne’e reforsa, produtu husi semi-akabadus balun, hanesan produtu kafé ne’ebé oras ne’e daudaun diversifika ona ba produtu oioin hanesan ba tua, rebusadu, nune’e mós kafé u’ut ka kafé rahun.
“Tanba ne’e, ita loke eventu sira hanesan ne’e hodi halo promosaun ida para fortifika ita-nia produsaun rai-laran, promove empreza mikro kiik ne’e para sira kontinua prodús no fatin ne’ebé maka propriadu. Tanba husi produtu sira-ne’e bele nafatin hakbiit kapasidade ne’ebé maka sira iha no kontribui direita ba ekonomia lokál,” nia hato’o.
Grupu sira-ne’e maioria maihusi Dili no seluk maihusi Maubara – Likisá nian no Vikeke.
“Maibé ita identifika durante ne’e mós sira sai hanesan parseiru permanente ba Ministériu Komérsiu Indústria iha eventu sira, tantu iha nível nasionál nomós internasionál, ita konvida sira para hola parte iha eventu ne’e. Ba oin sei nafatin promove dezenvolvimentu ekonómiku, atividade reál liuhusi eventu feira no promosaun, ne’e hanesan plataforma ida-ne’ebé ita organiza para fó biban no oportunidade luan liután ba empreza mikro kiik sira, nune’e sira bele partisipa ativu,” Nino subliña.
Governu aloka orsamentu hamutuk $70.000 ba realizasaun feira ne’e.
Jornalista : Osória Marques
Editora : Julia Chatarina




