iklan

HEADLINE, POLÍTIKA

Prezidente Komisaun A husu Governu aprezenta lei Prosedimentu Instalasaun Podér Lokál

Prezidente Komisaun A husu Governu aprezenta lei Prosedimentu Instalasaun Podér Lokál

Edifisiu Parlamentu Nasional. Imajen Tatoli/António Goncalves

DILI, 22 janeiru 2025 (TATOLI)–Prezidente Komisaun A ne’ebé trata asuntu Justisa no Konstitusionál iha Parlamentu Nasionál (PN), Patrocínio dos Reis Fernandes,  husu ba Governu atu aprezenta inisiativa lei Prosedimentu Instalasaun Podér Lokál.

“Kona-ba atu instala munisípiu ne’e tenke mai duni ho lei, ne’e mak kondisaun agora Governu prepara hela haree kondisaun sira ne’e para depois sira haree kondisaun instaladu hotu ona, para lori lei mai depois bele aprova hodi bele implementa ona Podér Lokál,” Deputadu ne’e hato’o ba Agência Tatoli, iha resintu PN, kuarta ne’e.

PN iha lejislatura liubá aprova ona pakote lei Desentralizasaun Administrativa no Podér Lokál, lei Finansa Munisipál, lei Eleisaun Munisipál no atu implementa podér lokál, ne’ebé presiza lei komplementár hanesan lei Prosedimentu Instalasaun Podér Lokál.

“Atu deside katak agora atu hahú Podér Lokál iha munisípiu ida ne’ebé, define tuir kondisaun sira iha tenke lori lei mai aprova. Maibé to’o agora komisaun seidauk simu inisiativa ruma husi Governu,” nia akresenta.

Notísia relevante : Rezolusaun Governu ba ezekusaun EDA no reprezentativu podér lokál aprovada

Iha parte seluk, tuir observasaun Deputadu Bankada Governu husi Congresso Nacional da Reconstrução Timorense (CNRT) ne’e, nota katak IX Governu Konstituisionál nia implementasaun programa desentralizasaun administrativa no podér lokál ne’e la’o hela no iha ona progresu balun, hanesan prepara kondisaun ba implementasaun hanesan hasa’e daudaun grau sira husi administradór munisípiu ba autoridade munisipál no fó daudaun kompeténsia administrativa ba autoridade munisípiu sira hodi elabora rasik sira-nia orsamentu.

“Ne’e progresu sira ne’ebé hatudu atu prepara daudaun kondisaun ba podér lokál.
Tanba ne’e, Governu preparadu no tau ona iha prioridade hotu iha programa ba tinan lima inklui podér lokál,” nia apresia.

Presiza lei komplementár

Deputadu Bankada opozisaun husi Frente Revolucionária de Timor-Leste Independente (FRETILIN), Joaquim dos Santos, nota katak presiza tan lei komplementár hanesan lei prosedimentu ka regra instalasaun ba podér lokál.

Tanba iha lei Podér Lokál iha artigu tranzitóriu tenke halo instalasaun, entaun Governu halo lejizlasaun mai husu órgaun lejislativa aprova lei kona-ba instala podér lokál ne’e mekanizmu no prosedimentu ba instalasaun podér lokál.

Deputadu membru Komisaun A ne’e dehan, tanba iha lei Podér Lokál ne’e ko’alia kona-ba estatutu, direitu, dever, organizasaun, ezisténsia kriasaun polítika, maibé atu harii ne’e tenke iha tan regra ida ketak maibé ida-ne’e de’it mós Governu seida’uk iha.

Bankada PD husu aselera desentralizasaun

Deputadu Bankada Governu husi Partidu Demokrátiiku (PD), Manuel Noronha, husu IX Governu atu fó pioridade halais implementasaun desentralizasaun administrativa no podér lokál ba autoridade munisípiu sira.

Nia konsidera, desentralizasaun no podér lokál ne’e importante, tanba ne’e tenke iha ona desizaun nune’e buat hotu labele konsentra iha nasionál tanba presiza dezenvolvimentu ne’e to’o baze.

“Tuir bankada, nasaun ne’e tenke harii husi baze, entaun buat hotu tenke entrega ona ba kraik hodi bele foti desizaun iha kraik, tanba ita hanesan nasaun ida-ne’e importante loos, tenke aselera ona desentralizasaun ne’e hakarak ka lakoi, tenke entrega ona podér iha baze hodi sira bele dezenvolve-an no Governu sentrál halo kontrolu de’it.  Ita hakarak iha tinan 2025 nia rohan ka tinan oin bele fó ona podér lokál ba munisípiu ne’ebé prenxe ona kriteira tanba ita haree iha munisípiu lubun ninia kriteira prienxe ona,” nia tenik.

PD ninia observasaun ba IX Governu liuhusi Ministériu Administrasaun Estatál (MAE) iha inisiativa maka’as atu implementa desentralizasaun administrativa no podér lokál, tanba ne’e agora iha Orsamentu Jerál Estadu (OJE) 2025 kompeténsia balun entrega ona autoridade munisípiu mak jere.

“Ezemplu iha agrikultura, edukasaun, saúde, estatál no seluk tan. Signifika Governu atu iha ona inisiativa fó ona podér, liuhusi OJE 2025 entrega ona kompeténsia balun ba sira, ita haree took sira-nia ezekusaun ba programa ho orsamentu ne’ebé iha, se ezekuta tuir programa no orsamentu tuir dalan signifika sira bele ona atu implementa podér lokál,” nia katak.

Aleinde ne’e, Deputadu ne’e kontinua husu ba autoridade munisípiu sira atu prepara rekursu umanu ho di’ak hodi simu podér lokál.

Deputadu opozisaun husi Kmanek Haburas Unidade Nasionál Timoroan (KHUNTO), Luís Roberto, hein katak Governu bele aselera implementasaun podér lokál nune’e buat hotu labele sentraliza iha kapitál Dili hodi halo ema hotu mai iha Dili.

“Entaun, implementa lei Podér Lokál hodi nune’e povu pro-ativu iha munisípiu, ekonomikamente bele kontribui ba nia munisípiu, labele mai tan iha Dili, tanba partisipasaun másimu husi povu rasik ida-idak ninia dezenvolve ekonómikamente iha ninia munisípiu, suku no aldeia. Ida-ne’e mak ita-nia hakarak, lei hotu iha ona no husu Governu ida-ne’e tau ba implementasaun nune’e povu bele sente dezenvolvimentu ekonómika iha kraik mai to’o leten,” Deputadu Bankada opozisaun tau esperansa.

Desentralizasaun nu’udar faze ba konstrusaun Estadu

Deputada Bankada opozisaun husi Partidu Libertasaun Populár (PLP), Maria Angelina Sarmento, konsidera desentralizasaun ho podér lokál nu’udar faze importante ba prosesu konstrusaun Estadu tanba munisípiu sira bainhira desentralizadu, sira mós sei hamenus neineik depedénsia husi osan fundu petrolífeiru tanba Governu fó ona kompeténsia ba sira atu buka reseita rasik no bele jere reseita husi munisípiu.

“Ida seluk mak ohin loron ita preokupa ema hotu mai buka moris iha Dili, tanba kauze ita-nia desentralizasaun polítika Estadu atubele desentraliza serbisu sira ba munisípiu seidauk funsiona, entaun ita haree akontesimentu foin daudaun ligadu ho despeju administrativu haruka ema ida-idak filafali ba nia munisípiu, tuir loos partidu sira kaer ukun kleur halo analiza ona, tanba saida mak partidu iha esperiensia ukun tinan naruk ona maibé la konsege estimula dada ema bá serbisu iha nia munisípiu no ema tenke halai fali mai Dili,” nia preokupa.

Deputada Bankada opozisaun ne’e husu Governu atu kontinua prepara kondisaun hanesan rekursu umanu no seluk tan ba munisípiu sira hodi implementasaun podér lokál.

“Governu dehan sei prepara órgaun lokál sira atubele prontu implementa desentalizasaun tuir buat ne’ebé lei hateten, ne’e hanoin buat ida di’ak tanba dalaruma mós ita la prepara ema iha kraik, kuandu ita desentraliza de’it bele lori konsekuénsia ladi’ak, halo hanesan laiha boa-governasaun, má jestaun no osan sira la konsege investe iha setór produtivu sira atu dada osan husi kraik mai leten, hanoin tinan barak ita ko’alia kona-ba kapasitasaun, maibé tenke hahú ona,” nia rekomenda.

PN antes ne’e aprova ona pakote lei númeru 23/ 2021, loron 10 novembru, Lei Podér Lokál no Desentralizasaun Administrativa, husi Lei nú. 22/ 2021, loron 04 novembru, Lei Eleitorál Munisipál, no Lei nú. 16/ 2023, loron 31 maiu, Lei Finansa Munisipál sira no lei Eleisaun Munisipál.

Lei Podér Lokál no Desentralizasaun administrativa konstrui ho pesoál koletiva, iha territóriu nasionál ba órgaun reprezentantivu sira ne’ebé define organizasaun kompeténsia ba funsionamentu no kompozisaun ne’ebé define iha lei.

Lei Podér atu hakbesik serbisu públiku sira husi Estadu ba iha kraik ka atribui kompeténsia tomak ba munisípiu tomak hodi halo planu no programa no halo nia orsamentu rasik.

Aleinde ne’e, lei desentralizasaun atu Governu sentral halo transferénsia kompeténsia ne’ebé durante ne’e seidauk fó ba munisípiu sira.

Atu implementa Lei Poder Lokál no Desentralizasaun Administrativa presiza kondisaun hanesan hadi’a edifísiu, prepara rekursu adekuadu, no kondisaun seluk tan.

Jornalista     : Nelson de Sousa

Editora          : Julia Chatarina

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!