DILI, 12 Juñu 2025 (TATOLI) – Ministériu Transporte no Komunikasaun (MTK) no Ministériu Finansa (MF) aplika taxa oin rua ba karreta sira ne’ebé tula naha todan husi Indonézia mai Timor-Leste, liuhusi Fronteira Batugadé.
Taxa ne’ebé aplika ba veíkulu merkadoria sira ne’e mak hanesan taxa pasajen ordinária no pasajen verifikasaun.
Xefe Departamentu Sekretariadu Apoiu Tékniku Administrasaun Diresaun Nasionál Tranporte Terrestre (DNTT), Nélson Sequeira, esplika katak taxa ordinária mak karreta sira ne’ebé tama iha Fronteira Batugadé, molok tetu iha báskula-ponte nia tenke selu uluk tuir númeru roda nian ho valór taxa ba pezu varia tuir númeru veíkulu ho roda haat $30, roda neen $35, roda ualu $40 no roda 10 ba leten $45.
Taxa ne’e aplika bazeia ba dekretu-lei númeru 6/2025, loron 8 Abríl, kona-ba Estabelese taxa administrativa ho atu no servisu relativu ba kontrolu limite pezu veíkulu transporte merkadoria.
Dekretu ne’e mós estabelese limite másimu pezu ka todan ba véikulu merkadoria tuir kategoria veíkulu idaidak, kilógrama 5.000 ba veíkulu ho eixu rua no roda haat, kilógrama 8.500 ba veíkulu ho eixu rua no roda neen, kilógrama 15.500 ba veíkulu ho eixu tolu no roda neen, no kilógrama 18.000 ba veíkulu ho eixu tolu no roda 10.
“Maibé sira tula sasán tama mai mak nia todan liu, iha regulamentu sira tenke aplika fali ba taxa pasajen verifikasaun kada kilo $5, maneira selu iha sistema iha ona. Sira hasai invoice selu diretamente ba Banka Nasionál Komérsiu Timor-Leste (BNCTL) iha Fronteira”, Nelson Sequira esplika ba Tatoli, ohin.
Nia salienta katak taxa sira ne’e aplika ba veúíkulu merkadoria, maibé ba karreta sira ne’ebé tama mamuk selu nafatin taxa ordinária tuir eixu roda nian hahú husi $30 to’o $45.
Ba emprezáriu sira ne’ebé atu hatama mákina pezada ruma tenke halo uluk pedidu ba DNTT hodi fó autorizasaun mak foin tama no nafatin seluk taxa ordinária.
Regra sira ne’e implementa ona hahú iha loron 05 Juñu 2025 hodi regula ona karreta tama labele arbiru, maibé tuir regulamentu.
Hafoin aplika taxa ba veíkulu merkadoria, nia impaktu mak daudaun karreta ladún tama, maibé Governu kria lei ne’e ho objetivu atu garante seguransa rodaviária no proteje infraestrutura públika, tanba osan ne’ebé gasta ba infraestrutura ne’e povu nian.
Kona-ba sosializasaun, antes ne’e Diresaun Nasionál Transporte Terrestre halo ona iha Dili hamutuk ho Embaixada Indonézia, emprezáriu indonéziu no timoroan sira, inklui sosializasaun ne’e hala’o iha Fronteira Salele no sei kontinua hala’o iha Maliana ba emprezáriu timoroan sira, nune’e bele hatene regra.
Notísia relevante: Governu hahú aplika taxa administrativa ba veíkulu transporta merkadoria
Jornalista: Arminda Fonseca
Editora: Maria Auxiliadora




