OÉ-CUSSE, 30 Agostu 2024 (TATOLI) – Prezidente Konsellu Veteranu Rejiaun Administrativa Espesiál Oé-Cusse Ambeno (RAEOA), Venâncio Lafo ‘Vela’, lembra Konsulta Populár 30 Agostu 1999 mak loke dalan atu determina ukun rasik-aan, tanba iha ámbitu ne’e milísia komesa lansa estratéjia hodi halo ta’uk povu ho ameasa atu sunu uma no oho, maibé sira hatudu brani hodi hakat bá sentru votasaun ba ukun rasik-aan nian.
Veteranu ne’e haktuir memória pasada ne’e hodi sai hanesan momentu reflesaun ida hodi komemora loron Konsulta Populár 30 Agostu ba da-25, (1999-2024) iha kampu futeból Oébau, Oé-Cusse, ohin.
“Loron hanesan ne’e, iha dadeersán, ema hothotu atu hakat bá sentru votasaun ta’uk, tanba iha sentru nakonu ho tentara no polísia, inklui milísia sira. Molok bá besik sentru votasaun, balun dehan sé mak vota CNRT oho tiha nia, maibé liafuan ne’e la vale ida, povu ho aten brani bá vota ba ukun rasik-aan”, Venâncio Lafo haktuir iha Oé-Cusse.
Nia relembra, iha 30 Agostu 1999, veteranu hothotu mobiliza populasaun ne’ebé apoia ba CNRT, bá iha sentru votasaun, maibé informa antes ona ba komunidade tenke kuidadu tanba iha intelejénsia balun hafuhu tuir.
Notísia relevante: “Povu mak hamriik determina destinu ukun rasik-aan”
Nia hateten iha kampaña ikus CNRT iha Oé-Cusse, akontese iha loron 28 Agostu 1999, situasaun ne’e manas, polísia sira komesa provoka, duni joven sira no ataka pesoál ne’ebé partisipa iha kampaña ne’e.
Ho situasaun ne’e, ema hothotu halai sai, liuliu estrutura CNRT iha Oé-Cusse Vila hodi sa’e bá foho Kutete no la konsege vota no sira balun konsege tun fali hodi tuir votasaun, maibé susar tanba hetan ameasa.
Tuir nia, ema la fiar iha Oé-Cusse CNRT atu manán, tanba rai-ketan no haleu husi inimigu, maibé estrutura hala’o kampaña aberta no tama uma sai uma durante fulan ida hamutuk ho delegasaun ONU.
“Tan ne’e mak rezultadu votasaun atinje 97%, CNRT manán iha Oé-Cusse. Ne’e ita agradese tanba Maromak akompaña ita ho povu, la ta’uk mate, hothotu hatudu sentidu patriotizmu no nasiolizmu hodi partisipa vota ba ukun rasik-aan”, dehan.
Iha kampañia ikus 28 Agostu kalan, milísia sira ataka sede CNRT iha aldeia Oésono, suku Costa, rezultadu joven ativista na’in-rua hakotu vida mak matebian Hendrique da Costa Oqui, tanba milísia sira mak baku to’o mate no Atilio Cofan ema baku no ahi han iha sede mak to’o hakotu iis. Ida ne’e, momentu na’in-rua ne’e mate no fó tristeza boot ba povu Oé-Cusse.
“Kolega rua ne’e mate, ha’u ho Ambrozio Bano [Arsénio Paixão Bano nia pai], ami halai bá subar iha igreja Numbei. 30 Agostu ami bá vota, depois mai fali subar iha igreja. Ami hein to’o avizu rezultadu votasaun ne’e iha loron 04 Setembru, rona katak Timor-Leste manán mak ami foin retira no sa’e fali bá foho Kutete”, katak.
Notísia relevante: António Guterres ho matan-been monu espresa orgullu sai sidadaun Timor-Leste
Nia salienta hafoin anunsia rezultadu finál ba votasaun, situasaun iha Oé-Cusse iha fatin-fatin komesa sunu uma no baku ema, depois sira-ne’ebé hela iha vila milísia no sakunar obriga tenke sai hotu bá Indonézia.
“Agora, sira-ne’ebé durante ne’e organiza CNRT labele sai, tau ami-nia foto iha fronteira hothotu, katak hetan ema sira-ne’e ko’a tia sira-nia ulun, maibé tanba Maromak nia tulun ami ne’ebé organiza CNRT ami la sai no loroloron hela iha Kutete hamutuk ho Pe. Daschbach iha nia rezidénsia Kutete to’o loron 22 Outubru INTERFET tama mak ami foin tun”.
Iha tempu okupasaun, Venâncio Lafo envolve aan iha klandestina sub-rejiaun Haksolok Oé-Cusse ho nia pozisaun hanesan tezoreiru hodi rekolla no simu apoia husi komunidade hanesan osan, hahán, ai-moruk, roupa, no haruka bá FALINTIL sira iha ai-laran.
FOTO ATUÁL: Komemorasaun aniversáriu loron Konsulta Populár 30 Agostu 1999 iha RAEOA
Tuir dokumentu istóriku neʼebé Tatoli sira husi Komisaun Akollimentu, Verdade e Rekonsiliasaun dTimor Leste (CAVR-TL) ho titulu “Chega!” ne’e haktuir katak iha loron 30 Agostu 1999 nu’udar loron istóriku ida ba Timor-Leste, maske hasoru intimidasaun no violasaun oioin, iha loron ida-ne’e povu iha territóriu Timor-Leste, Indonézia, Austrália no Portugál sai husi uma ho esperánsa hodi fó sira-nia votu ba opsaun atu hamutuk ho Indonézia ka haketak aan.
Sentru votasaun ba Konsulta Populár (30 Agostu 1999) hamutuk 200 mak estabelese iha territóriu. Totál populasaun ne’ebé rejistu atu vota hamutuk 451,792 no husi númeru ne’e, 98,5% mak bá vota iha sentru votasaun.
Jornalista: Abílio Elo Nini
Editora: Maria Auxiliadora





