DILI, 11 Setembru 2025 (TATOLI) – Antigu Prezidente Primeira Asembleia Konstituiente, Francisco Guterres ‘Lú Olo’, hateten Konstituisaun Timor-Leste fó garantia bele halo revizaun.
Eis-Prezidente Repúblika ne’e dehan Konstituisaun rasik nia halo previzaun katak revizaun bele ho normál depois mandatu ida iha tinan lima-lima.
No revizaun seluk bolu estraordinária ne’e bele hala’o tinan rua nia laran, maibé nunka akontese to’o Konstituisaun tinan 20 ona.
“Ha’u bele dehan, revizaun Konstituisaun rasik mak fó garantia”, nia hateten iha sede Komité Sentrál Fretilin (CCF, sigla portugés) iha Komoro, ohin.
Nia esplika katak prosesu revizaun Parlamentu Nasionál tenke aprova uluk lei ida kona-ba revizaun Konstituisaun, ne’ebé presiza dois terços hodi iha ne’eba á define loloos revizaun ne’e.
Tuir nia, revizaun ne’e presiza haree mós oinsá husi aspeitu materiál ka formál ninian ou limite temporál ne’e tenke tau konsiderasaun.
“Limite materiál, signifika katak Parlamentu Nasionál labele muda riin Estadu direitu demokrátiku, saida mak lori ita sai Estadu direitu, forma organizasaun podér polítika sistema multipartidarizmu, divizaun separasaun podér, independénsia tribunál sira ne’e hotu tau iha Konstituisaun labele bo’ok, maibé ba artigu sira seluk bele book”, dehan.
Tuir Konstituisaun iha artigu 154 (Inisiativa no tempu halo Revizaun nian), deputadu no bankada Parlamentár sira maka halo inisiativa revizaun nian ba Lei-Inan.
No Parlamentu Nasionál bele halo revizaun ba Lei-Inan liutiha tinan neen sura husi data publikasaun ida ikusliu kona-ba lei revizaun nian.
Prazu tinan neen atu halo revizaun ba dalauluk ba Lei-Inan ida-ne’e nian, sei konta husi loron ne’ebé Lei-Inan tama iha vigór.
Parlamentu Nasionál, lalika haree ba prazu tempu nian, bele asume kbiit atu halo revizaun Lei-Inan, bainhira deputadu barak liu baluk-lima haat (4/5) ne’ebé hala’o sira-nia knaar mak hakarak.
Proposta ruma kona-ba hala’o revizaun ba Lei-Inan tenke hatama ona iha Parlamentu Nasionál iha loron atus-ida-ruanulu nia laran, molok atu hahú haksesuk.
Atu hato’o projetu ruma ba revizaun Lei-Inan, nu’udar hateten ona iha númeru hirak liubá, no seluk-seluk tan, sei bele hato’o duni iha prazu loron 30 nia laran.
Iha artigu 155 (Aprovasaun no promulgasaun), haktuir mós katak, atu hafila buat ruma ba Lei-Inan, tenke hetan apovasaun husi marioria baluk-tolu rua (2/3) husi deputadu sira-ne’ebé hala’o hela sira-nia knaar.
Testu Lei-Inan ida-ne’ebé foun sei publika hamutuk ho lei revizaun nian.
Prezidente-Repúblika labele rekuza atu promulga lei revizaun nian.
Artigu 156 (Limite Materiál sira ba Revizaun ) dehan lei kona-ba hala’o revizaun ba Lei-Inan tenke respeita:
a) Independénsia nasionál no Estadu nia unidade;
b) Sidadaun sira-nia direitu, liberdade no garantia;
c) Forma republikana governu nian;
d) Kfahek kbiit nian;
e) Tribunál sira-nia independénsia;
f) Multipartidarizmu no direitu atu hala’o opozisaun tuir demokrasia;
g) Sufrájiu livre, universál, diretu, sekretu, no periódiku kona-ba órgaun soberanu sira, nune’e mós ba sistema reprezentasaun proporsionál nian;
h) Prinsípiu ba deskonsentrasaun no desentralizasaun administrasaun nian;
i) Bandeira Nasionál;
j) Data proklamasaun independénsia nasionál nian; Asuntu sira iha alinea c), no i) bele iha revizaun husi referendu nasionál, tuir lei haruka.
Antes ne’e, iha reuniaun plenária Parlamentu, deputadu husi bankada CNRT, Natalino dos Santos, propoin ba meza Parlamentu atu halo konsertasaun ho bankada parlamentár sira hodi halo revizaun ba Konstituisaun.
Jornalista: Nelson de Sousa
Editora: Maria Auxiliadora
