iklan

NASIONÁL, EKONOMIA, HEADLINE

CNA lansa ona konkursu ba projetu 352 ho kustu biliaun $1,3

CNA lansa ona konkursu ba projetu 352 ho kustu biliaun $1,3

Ministru Finansa, Rui Augusto Gomes. Imajen Tatoli/Francisco Sony

DILI, 13 fevereiru 2023 (TATOLI) – Ministériu Finansa (MF), liuhosi Komisaun Nasionál Aprovizionamentu (CNA, sigla portugés) hahú husi 2018 to’o inísiu fevereiru 2023 realiza ona konkursu aprovizionamentu ba projetu hamutuk 352 ho totál kustu hamutuk biliaun $1,3.

“Durante tinan lima ikus ne’e, CNA realiza ona konkursu aprovizionamentu ba kontratu ne’ebé mak ezekuta ona ba projetu hamutuk 257 no valór kontratu kuaze millaun $621,1” Ministru Finansa, Rui Augusto Gomes, hateten liuhosi nota ne’ebé Agência Tatoli asesu.

Nia salienta totál númeru pakote ne’ebé mak iha hela progresu nia laran hamutuk projetu 95 ho kustu estimativa millaun $682,7. Nune’e, husi tinan 2018 to’o inísiu fulan-fevereiru 2023, CNA realiza ona konkursu aprovizionamentu hamutuk projetu 352 ho kustu estimativa hamutuk biliaun $1,3”.

Fonte finansiamentu ba projetu 352 ne’e mai husi Fundu Infraestrutura, Fundu La’ós-Infraestrutura no Empréstimu husi Banku Aziátiku ba Dezenvolvimentu no Banku Mundiál.

Hosi númeru ne’e, modalidade aprovizionamentu maioria mak konstrusaun sivíl ne’ebé nia objetivu atu konstrui infraestrutura prinsipál sira hanesan Aeroportu Internasionál Prezidente Nicolau Lobato, estrada nasionál, ponte, nomós kontinuasaun ba reabilitasaun no manutensaun estrada rurál iha munisípiu sira hanesan Lautém, Baucau, Covalima, Manatuto, Viqueque, Manufahi, Ainaro, Ermera, Bobonaro no Liquiçá.

Aleinde ne’e, iha mós modalidade Servisu Konsultóriu ba dezeña konstrusaun foun sira no supervizaun ba servisu konstrusaun sivíl. Modalidade seluk ida ne’ebé importantes mós mak servisu akizisaun no fornesimentu bens no servisu hanesan fornesimentu no instalasaun sistema kabu submariñu fibra ótika, protesaun barreira ba mota sira inklui protesaun torre eletrisidade.

Foin lalais ne’e, Rui Gomes mós aprezenta ona iha Konsellu Ministru projetu dekretu-lei atu transforma CNA sai Institutu Públiku no hetan ona aprovasaun. Dekretu-lei ne’e nia objetivu prinsipál mak atu hasa’e efisiénsia no efikásia iha prosesu aprovizionamentu iha setór públiku administrativu. “Projetu dekretu-lei ne’e iha ona Prezidente Repúblika atu tetu”, Rui dehan.

Rekorde katak iha maiu 2022, eis-Prezidente Repúblika, Francisco Guterres Lú-Olo, promulga ona Dekretu-Lei númeru 22/2022, 11 maiu kona-ba Rejime Jurídiku Aprovizionamentu, Kontratu Públiku ho nia Infrasaun sira.

Dekretu-Lei ne’ebé aprezenta husi Ministru Rui Gomes ne’e simplifika prosedimentu aprovizionamentu husi tipu prosedimentu hitu ba tolu de’it no troka ona rejime jurídiku tolu anteriór ne’ebé aprovadu iha 2005 – Rejime Jurídiku Aprovizionamentu, professora Rejime Jurídiku Kontratu Públiku no Infrasaun Administrativa sira.

Diploma foun ne’e hahú ona vigora iha loron o1 janeiru 2023 no aliña ho polítika Reforma Fiskál no Jestaun Finansa Públika ne’ebé inisia ona dezde 2015.

Jornalista : Antónia Gusmão

Editora: Maria Auxiliadora

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!