KOVALIMA, 06 Maiu 2025 (TATOLI) – Organizasaun Naun-Governametál (ONG) konsórsiu ho ONG AHCAE ho FUNDEF aprezenta rezultadu implementasaun projetu mekanizmu Commodity Based Natural Resource Management – Jestaun Rekursu Naturál Bazea ba Commodities (CBNRM) basia Hidrografika Tafara, iha munisípiu Kovalima.
Diretór ezekutivu ONG RAEBIA, Mateus Soares Maia, informa, durante implementa projetu, identifika problema sira hanesan komunidade husik animál livre estraga agrikultór nia produsaun hodi hamosu dezentendementu, ahi han rai, rai-monu no seluktan.
“Ohin realiza sorumutu hodi aprezenta rezultadu implementasaun partisipatóriu no assessment (avaliasaun) vulnerabilidade ne’ebé akontese ona iha postu rua hanesan Fohorem iha suku Laktos no Dato Rua no iha Maukatar implementa iha Suku Ogues no Holpilat ne’ebé implementa durante loron 24 iha tinan kotuk ne’ebé enkaixa iha fulan haat”, Mateus Soares Maia, dehan ba jornalista sira, iha Salaun AMC, ohin.
Implementasaun projetu referidu ho nia rezultadu hodi identifika mikro-programa to’o iha serimónia tara-bandu ida-ne’ebé kontinua implementa. Identifika mikro-programa liuhusi prosesu partisipatóriu planu uza rai to’o iha prosesu ho naran mapa uza rai futuru.
Dirijente ne’e dehan, razaun estabelese mapa uza rai hodi identifika rekursu naturál iha suku no identifika problema ne’ebé akontese iha suku bazeia ba potensialidade rekursu naturál no problema hodi estabelese mapa uza rai futuru.
Uza mapa rai ba futuru ho intensaun atu hetan ideia kona-ba mikro-programa bazeia ba potensialidade rekursu naturál atu implemente rezolve problema ne’ebé mak akontese, implementa iha suku haat la’o ona komunidade agrikultór ho líder lokál hili iha área potensiál iha suku ne’ebé mak hela iha rai-lolon, presiza hadi’a no hili mikro-programa ba dahuluk promosaun to’os foho-lolon.
Prosesu no mekanizmu CBNRM hanesan iha faze avalia no halo planiamentu ho nia étapa sira hanesan servisu preparatóriu no planeamentu uza rai, formulasaun regulamentu suku, selesaun programa mikro servisu estensaun agrikultura florestál.
Faze ba daruak implementa no monitorizasaun hanesan institusionaliza regulamentu suku no implementa regulamentu mikro-prioridade.
Konseitu mekanizmu CBNRM kobre elementu importante nesesáriu ba jestaun floresta sustentabilidade no hametin rezilénsia lokál ba mudansa klimátika mak hanesan, Reflorestasaun no aflorestasaun, konservasaun bee-matan, hametin Governasaun lokál, Jestaun floresta sustentavél no hametin reziliensia, jestaun rai sustentável no hadi’a moris.
Reprezenta husi Ministériu Agrikultura, Peska Pekuária no Floresta, Guelhermino Moniz, aprezenta rezultadu servisu projetu jestaun basia joegráfika ne’ebé la’o ona. Servisu Governu labele kobre hotu liuhusi parseiru fó kontribuisaun atu dezenvolve floresta hodi halo intervensaun jestaun basia jeográfika.
“Ita-nia rai Timór kuaze foho-lolon de’it tanba ne’e komunidade barak moris iha foho-lolon programa di’ak no ita apresiza tanba JICA apoiu fundu servisu hamutuk ho Governu hodi fó servisu ba ONG lokál sira”, nia dehan.
Reprezentante Prezidente Autoridade Munisípiu Kovalima, Filomeno Cardoso dehan, implementasaun projetu ida-ne’e atu haforsa rezilénsia mudansa klimatíka bazeia ba hidrografika hodi hametin rai iha mota-ninin nune’e bele redús dezastre naturál iha munisípiu Kovalima
“Atu rona aprezenta progresu servisu ne’ebé implementa ona iha 2024 ne’e husi parseiru JICA ne’ebé servisu hamutuk ho ita-nia ONG RAEBIA ne’ebé iha Kovalima implementa iha postu Fohorem no Maukatar”, nia dehan.
Tuir planu 2025, ONG Raebia sei implementa projetu referidu iha postu administrativu tolu mak hanesan postu administrativu Fohorem iha suku Fohorem Dato Tolu, Fatumea iha Suku Fatumea, Nanu no Belulik-Leten ho Fatululik iha suku Taroman.
Jornalista: Celestina Teles
Editór : Rafael Ximenes de A. Belo