iklan

EKONOMIA, HEADLINE

BCTL prepara roteiru ba produsaun moeda TL iha futuru

BCTL prepara roteiru ba produsaun moeda TL iha futuru

Moeda centavos ne'ebe BCTL prodús, sesta 8 Marsu 2024. Foto Tatoli/António Daciparu

DILI, 15 Setembru 2025 (TATOLI) – Governadór Banku Sentrál Timor-Leste (BCTL, sigla portugés), Hélder Lopes, afirma katak misaun prinsipál ida husi BCTL mak halo polítika monetáriu, inklui produsaun moeda (osan-tahan) rasik, maibé situasaun ekonómika sei relevante atu uza dólar amerikanu.

“Ida-ne’e dezafiu boot ida ne’ebé Banku Sentrál hasoru. Pur enkuantu situasaun ekonómiku agora, utilizasaun dólar sei relavante, maibé ida-ne’e la taka dalan ba ami atu halo estudu profunda kona-ba utilizasaun dólar, nomós prepara roteiru ba ita-nia estabelesimentu moeda rasik iha futuru”, Hélder Lopes dehan ba Tatoli.

Governadór ne’e dehan kriasaun roteiru ba moeda rasik iha futuru seidauk bele determina nia tempu, tanba atu iha moeda presiza iha kondisaun lubuk ida ne’ebé presiza prienxe. “Karik iha intervesaun polítika ruma, ami tenta evita ida-ne’e, nune’e buat ne’ebé ami hato’o, fó no halo ne’e bazeia ba dadus no halo bazeia ba evidénsia”, dehan.

Nia esklarese katak atu prodús moeda rasik iha rekizitu fundamentál barak, maibé iha buat rua atu elabora mak moeda presiza iha valór para ema tenke uza no ema tenke halo demanda ba moeda ne’e.

“Halo demanda ba moeda ne’e maka ema husi li’ur hakarak sosa ita-nia sasán, ita tenke esporta sasán para ema bele uza osan ne’e, troka ita-nia osan, hodi sosa ita-nia sasán. Se esportasaun laiha, ita-nia valór moeda ne’e laiha. Tanba dadus hatudu katak ita-nia defisit komérsiu esternu, importasaun maka sei boot liu, esportasaun uitoan. Tanba ne’e maka karik iha tempu agora ita emite moeda, nia valór laiha”, dehan.

Governadór ne’e reforsa katak kestaun seluk maka tenke iha balansu fiskál, katak Governu banhira hakarak gasta, Governu tenke iha osan. Enkuantu, Governu laiha osan no hakarak kontinua gasta, ikus osan folin laiha.

“Ita atu iha moeda rasik, Governu tenke iha osan para gasta, nune’e labele husu osan ba Banku Sentrál para imprime ba sira hodi gasta, no atu imprime moeda tenke haree mós ema kaer ita-nia moeda ka la’e? Ita prodús, maibé ema uza nafatin dólar entaun ita-nia moeda nafatin laiha valór”, reitera.

Nia akresenta katak haree ba situasaun agora, saida maka BCTL halo mak dijitaliza pagamentu, katak hahú tinan oin hakarak promove pagamentu dijitál.

“Ita uza telefone hodi selu no ita uza karta hodi selu. Nune’e, ita la haree ona osan nia oin, tanba iha ne’ebá, maski ita sei uza dólar, maibé ita la haree osan nia oin, tanba númeru ho númeru maka hasoru malu liuhusi eletróniku”, governadór ne’e informa.

Liuhusi ne’e mak BCTL haree kondisaun rua mak balansu fiskál no balansu esternu, bele halo tranzisaun hodi estabelese moeda rasik banhira kondisaun permite.

Lembra katak BCTL prodús ona moeda Timor-Leste hahú husi sentavu ida, sentavu lima, sanulu, 25, 50, sentavu 100 (ekivale dólar 1) to’o sentavu 200 (ekivale ba dólar rua).

Notísia relevante: Governadór BCTL prefere halo estudu ba moeda molok prodús

Jornalista: Arminda Fonseca 

Editora: Maria Auxiliadora 

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!