iklan

HEADLINE, OEKUSI

Oé-Cusse-oan preparadu simu polítika podér lokál no desentralizasaun administrativa

Oé-Cusse-oan preparadu simu polítika podér lokál no desentralizasaun administrativa

Prezidente Autoridade (RAEOA), Rogério Tiago Lobato, kuarta neʼe, hala’o vizita ba komunidade sira iha suku Bene-Ufe sub-rejiaun Nítibe hodi hala'o diálogu aberta atu rona preokupasaun problema inklui fahe mós nesesidade bázika. Imajen TATOLI/Abílio Elo Nini

OÉ-CUSSE, 03 Fevereiru 2025 (TATOLI)–Prezidente Autoridade Rejiaun Administrativa Espesiál Oé-Cusse Ambeno (RAEOA), Rogério Tiago Lobato, dehan, Oé-Cusse-oan preparadu simu implementasaun polítika Podér Lokál no Desentralizasaun Administrativa.

“Ha’u sente katak, ita tenke preparadu tanba Oé-Cusse-oan ema matenek barak ona, maibé presiza de’it mak servisu hamutuk labele haree de’it ba partidu, maibé  Oé-Cusse-oan tenke hamutuk neon no kria unidade hodi fó liman ba malu. Halakon diferénsia ka odio no vingansa iha partidu polítiku hodi hateke ba futuru atu prepara simu polítika Podér Lokál no Desentralizasaun Administrativa ,” Rogério Lobato hateten iha Oé-Cusse, ohin.

Notísia relevante:RAEOA sei prepara kondisaun ba polítika implementasaun podér lokál

Autoridade RAEOA ne’e orgullu ho inisiátiva Governu da-sia ne’ebé lidera husi Primeiru-Ministru, Kay-Rala Xanana Gusmão, tanba implementasaun polítika podér lokál no desentralizasaun administrativa la’o ona mak Governu lokál bele dezenvolve ida-idak nia munisípiu tuir nesesidade ne’ebé iha.

“ Ha’u sente polítika ne’e di’ak, tanba ho hakarak mak povu tenke moris di’ak. Bainhira desentralizasaun la’o, ita mós iha ona deputadu, Prezidente Autoridade, planu orsamentu mós ketak, ne’ebé bele refleta ba númeru populasaun ne’ebé mak sai hanesan ajenda prioridade iha polítika públiku no munisípiu,” nia dehan.

Tuir nia, implementasaun polítika Desentralizasaun Administrativa no Podér Lokál ne’e ajuda tebes Governu sentrál nia servisu no hamenus sistema burokratizasaun iha nivel sentrál.

“Ita-nia preparasaun mak ne’e, agora ita komesa halo ona eleisaun ba suku foun rua, área suku luan bo’ot  ita tenke fahe, maibé polítika desentralizasaun ne’e, ha’u labele halo mesak, ha’u tenke koordena ha’u-nia atividade hotu ho Ministeriu Administrasaun Estatál (MAE), nune’e Oé-Cusse bele sai modelu ida ba munisipíu seluk iha Timor-Leste,” nia promete.

Estrutura Autoridade RAEOA daudaun ejiste iha Oé-Cusse, nu’udar faze preparasaunn atu hadi’a kondisaun, nune’e iha futuru bele entrega kna’ar ne’e ba Oé-Cusse oan rasik.

“Ha’u sentd katak, Oé-Cusse oan sira ema mesak matenek de’it, ita haree oras ne’e ita halo ona estrada iha suku sira, ita entrega ba kompañia Oé-Cusse oan sira mak halo, ita fiskaliza obra iha kualidade di’ak tebes, iha Pássabe no Oésilo mak kompañia mai husi nasionál tanba nu’udar timoroan hotu, sira mós bele mai servisu iha Oé-Cusse, maibé  ba Nítibe no Pante Makasar mesak kompañia Oé-Cusse de’it,” nia dehan.

Notísia relevante:INAP kapasita funsionáriu iha Oé-Cusse hodi prepara ba implementasaun podér lokál

Entretantu,  Governu aprova rezolusaun governu númeru 11/2019, 13 Marsu kona-ba ezekusaun estratéjia desentralizasaun administrativa no instalasaun órgaun reprezentativu podér lokál ne’e, bazeia ba Konstituisaun RDTL artigu 5 mak hanesan;

  1. Determina Estadu respeita organizasaun territoriál, prinsípiu desentralizasaun iha administrasaun públika no instalasaun órgaun reprezentativu podér lokál, neʼebé sei benefísia kalendarizasaun asaun nian; aprovasaun.
  2. Lei-oan mak hatuur no hametin karakterístika eskalaun oioin rai-laran nian, no mós kompeténsia administrativu órgaun sira-ne’e nian.
  3. Oé-Cusse Ambeno no Ataúro, sira hetan tratamentu administrativu no ekonómiku espesiál.

Nune’e mós bazeia ba Konstituisaun RDTL Artigu 72 (kona-ba Podér lokál) ne’ebé haktuir.

  1. Sei harii kbiit lokál ho ema ne’ebé koletivu iha rai-laran ne’ebé iha órgaun reprezentativu, ho knaar atu organiza partisipasaun sidadaun ida-idak nian kona-ba solusaun problema rasik iha sira-nia komunidade no atu promove dezenvolvimentu lokál, no la afeta partisipasaun Estadu nian.
  2. Organizasaun, kompeténsia, funsionamentu no kompozisaun órgaun kbiit lokál nian sei define tuir lei.

Ho baze ba KRDTL ne’e, Parlamentu Nasionál (PN) aprova ona pakote lei númeru 23/ 2021, loron 10 Novembru, Lei Podér Lokál no Desentralizasaun Administrativa, husi Lei númeru 22/ 2021, loron 04 Novembru, Lei Eleitorál Munisipál, no Lei númeru 16/2023, loron 31 Maiu, Lei Finansa Munisipál sira no Lei Eleisaun Munisipál.

Lei Podér Lokál no Desentralizasaun Administrativa, husi Lei núneru 22/ 2021, loron 04 Novembru, Lei Eleitorál Munisipál, no Lei númeru. 16/2023, loron 31 Maiu, Lei Finansa Munisipál sira no Lei Eleisaun Munisipál.

Entretantu, OJE 2025 ne’ebé aloka ba Munisípiu hotu iha teritoriu nasionál ne’e kada Munisípiu sei hetan millaun $7 hodi utiliza ba atividade hotu iha Munisípiu sira no prepara ba prosesu implementasaun podér lokál no desentralizasaun administrativa.

Notísia relevante:Prezidente Komisaun A husu Governu aprezenta lei Prosedimentu Instalasaun Podér Lokál

Jornalista: Abílio Elo Nini

Editor: Florencio Miranda Ximenes

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!