DILI, 22 dezembru 2021 (TATOLI)—Governu liuhosi Ministériu Petróleu no Minerál (MPM) akompaña ho Autoridade Nasionál Petróleu no Minerál (ANPM) no empreza CARNARVON Petróleu Timor Unip Lda, halo lansamentu ba perfurasaun mina-matan tasi-laran iha posu Buffalo.
Tuir Reprezentante empreza CARNARVON, Ângelo Lay, antes realiza inisiativa ne’e, empreza hamutuk ho entidade hosi parte Governu hahú ona estudu ba kampu ne’e atu garante sei hetan rezultadu di’ak.

“Tanba hanesan kampu tuan, entaun ami garante 90% hetan mina. Daudaun ne’e mákina perfurasaun hahú mobiliza hosi fatin perfurasaun iha Austrália, ne’ebé iha ona dalan mai tasi Timór no sei to’o aban (kinta). Presiza loron-tolu hodi halo instalasaun no sei hahú perfurasaun iha loron 26 to’o 28 dezembru. Ne’e posu ida de’it, ne’ebé durante loron-35 ami ramata no kompleta ona perfurasaun,” Reprezentante empreza CARNARVON hateten iha ámbitu lansamentu perfurasaun posu Buffalo, iha salaun Hotel Timor, kuarta ne’e.
Notísia relevante: Peskiza Foun Hatudu Sei iha Millaun 31.1 Barril iha Posu Buffalo
Iha biban hanesan, Ministru Petróleu no Minerál, Víctor da Conceição, konsidera momentu ne’e importante tanba durante ne’e país iha dependénsia maka’as ba setór petróleu.

“Nu’udar membru Governu ha’u orgullu tanba povu no Estadu ninia esperansa ba futuru sei nafatin dependente ba setór petróleu, tanba ne’e inisiativa ne’e atu promove rekursu petrolíferu iha rai no tasi okos. Ema dehan ita riku mina-rai, maibé laiha sentidu kuandu laiha esforsu transforma rekursu ne’e sai valór ekonómiku atubele dezenvolve ita-nia rain, maibé la’ós fasil,” Ministru Víctor dehan.
Nune’e, governante ne’e hato’o parabéns ba empreza CARNARVON no ANPM ne’ebé bele iha korajen inisia, maski hatene iha risku a’as maibé ho hanoin ida bele investe.
“Ohin la’ós atu selebra rezultadu maibé kompromisu atu hahú halo. Kuandu perfurasaun la’o di’ak mak ita foin selebra loloos, maibé daudaun mai husu tulun. Tanba ne’e korajen sira ita konsidera patriótiku no eroíku, tanba só ema ne’ebé iha korajen mak bele investe iha setór ida-ne’e,” nia tenik
Tanba ne’e, Ministru dezafia empreza sira ne’ebé sei iha faze estudu atu kontinua la’o nafatin to’o faze perfurasaun no dezenvolvimentu.
ANPM estabelese regulamentu operasaun atividade petrolífera
Diretór Explorasaun no Promosaun ANPM, Mateus da Costa, informa, autoridade iha regulamentu estabelesidu ba operasaun atividade petrolífera, tantu iha rai-maran no rai-okos, tanba ne’e molok halo aprovasaun tenke tuir regra no regulementu.

“ANPM tenki husu empreza hatama dokumentu ba ambiente no seguransa, tanba buat hirak ne’e hotu presiza iha dokumentu rigorozu no estudu lubuk ida, ne’ebé tenki halo molok avansa ba perfurasaun. Ho nune’e, bazeia ba dokumentu, nota katak sira asegura risku hotu, tantu ambiente seguru no protesaun, ne’ebé ita halo aprovasaun molok hakat ba aprovasaun ikus ba perfurasaun,” nia dehan.
Tuir Diretór Explorasaun no Promosaun, perfurasaun kampu Buffalo diferente ho posu Feto-Kmaus iha Suai, tanba posu ne’e foin dahuluk fura atu konfirma posibilidade mina iha ou lae, enkuantu posu Buffalo identifika katak iha mina no uluk halo ona operasaun.
Notísia relevante: Timor-Leste marka istória dahuluk halo perfurasaun mina iha rai-maran
“Agora mak abandona, maibé iha rekursu lubuk ida, entaun empreza CARNARVON foti fali bloku ne’e hodi halo peskiza kle’an, ne’ebé uza teknolojia avansadu no métodu avansadu hodi bele haree kle’an liu. Fiar katak bele hetan rekursu lubuk ida,” nia otimista.
Nune’e, kaer ba rezultadu antes ne’e maka empreza la’o nafatin maibé atu prova liután tenki halo perfurasaun atu haree estensaun rekursu atubele deklara depoimentu komersiál ou mina iha maibé labele to’o ba faze ida.
“Tanba deklara kampu komersiál maka presiza montante natón no bele kobre fali ba kustu operasaun no kustu seluk atubele hetan lukru. Agora posu lubuk ida mak prova katak mina iha, maibé atu haree tan ninia estensaun rekursu ne’e boot no natón atu konvense empreza bele deklara katak kampu ne’e komersiál hodi dezenvolve,” Diretór esplika.
Kampu Buffalo antes prodús maibé daudaun avandonadu, ne’ebé empreza ida halo estudu no haree katak rekursu ne’e iha maibé empreza seluk halo konkluzaun seluk, tanba ne’e empreza CARNARVON halo filafali estudu no bazeia ba estudu tékniku empreza avansa halo perfurasaun.
“Modelu kontratu klaru, katak kapitál investimentu ba peskiza ne’e fundu mai hosi empreza no bainhira sira fura mina no hetan maka sei fahe lukru, maibé reembolsa uluk lai sira-nia osan, maibé bainhira la hetan, deside husik no hosi parte Governu sei la selu buat ida,” Diretór esklarese.
Kampu Buffalo iha tinan-1999 konsege halo ona produsaun millaun 20/baril, maibé tanba presu mina monu iha tinan-2003 to’o 2004, maka kampu ne’e taka.
Empreza CARNARVON sosa fali kampu ne’e hosi empreza seluk iha tinan-2016, hafoin hetan notifikasaun hosi Governu Timor-Leste bainhira konklui ona tratadu fronteira marítima, ne’ebé tuir loloos kuandu fronteira laiha, mudansa kampu ne’e Austrália nian, maibé tanba liña fronteira iha mudansa maka kampu ne’e pertense ba Timor-Leste 100%.
Ho ida-ne’e maka empreza CARNARVON tenki komunika ANPM nu’udar autoridade ne’ebé mak regula kontratu fahe produsaun.
Orsamentu estimativa ba perfurasaun ne’e sei gasta millaun $35, ho durasaun serbisu loron-35, nune’e molok ramata janeiru 2022 bele hetan ona rezultadu.
Jornalista : Antónia Gusmão
Editora : Julia Chatarina