iklan

NASIONÁL, HEADLINE, POLÍTIKA

Horta otimista alkansa vitória iha eleisaun prezidensiál

Horta otimista alkansa vitória iha eleisaun prezidensiál

Kandidatu Prezidente Repúblika períodu 2022-2027 ho númeru sorteiu 14, Jose Ramos Horta. Imajen/Argentina Cardoso.

DILI, 19 marsu 2022 (TATOLI) – Kandidatu Prezidente Repúblika períodu 2022-2027 ho númeru sorteiu 14, José Ramos Horta, otimista sei manán iha eleisaun prezidensiál hodi forma Governu Dasiak.

Kandidatu refere hatete hafoin ezerse nia direitu votu, ohin, iha tuku 07h04,  iha sentru votasaun, iha sede suku Metiaut, Dili.

“Ha’u óptimista tanba tuir kampaña ne’ebé hala’o iha semana hirak ne’e nia laran, partisipasaun povu nian, liuliu joven, ferik ho katuas sira. Ko’alia ho komunidade lubuk ida no forsa polítika oioin. Mas, eleisaun ne’e eleisaun. Demokrásia nune’e duni. Há’u otimista hetan vitória ida ne’e duni”, hateten Ramos Horta, hafoin ezerse nia direitu votu.

Horta akresenta katak nia iha esperansa bainhira hahú halo diálogu ho Partidu Congresso Nacional para a Reconstrução de Timor-Leste (CNRT), forsa politika sira ne’ebé fó apoiu ba nia kandidatura.

“Klaru eleze meza foun iha Parlamentu para rezolve krize ne’ebé akontese ho mundansa ilegál ne’ebé halo iha maiu 2020.  Ha’u manán, signifika katak rezolve aktu konstituisionál, atuál prezidente ne’ebé provoka. Depois haree formasaun Governu foun ho eleisaun antesipada ou diálogu no konsensu iha Parlamentu ho maioria hodi forma Governu foun ida”, salienta.

Eis-Prezidente Repúblika ne’e orgullu hodi sai eleitór dahuluk hodi ezerse nia direitu iha festa demokrásia ida ne’e.

“Ha’u fó parabéns ba kandidatu sira no partidu hothotu, liuliu ita-nian povu no sosiedade durante prosesu eleitorál ne’ebé la’o di’ak tebtebes. Agradese ba komunidade internasionál ne’ebé fó apoiu, observadór internasionál, CPLP, Uniaun Europeia hodi akompaña ita-nian situasaun polítika, ekonómika, sosiál no kontinua sai parseiru importante ba Timor-Leste. Orsida kalan ou aban rezultadu ne’ebé fó sai, mezmu que lafoverese karik, ha’u rasik hakruuk ba rezultadu, tanba ne’e desizaun povu nian”, dehan.

Ramos Horta lembra katak povu rasik akompaña nia kampaña, nune’e ohin vota konforme sira-nian esperansa rasik. “Tuir sira fiar no hakarak prezidente ida ne’ebé kaer knaar loloos, hametin estabilidade no dezenvolve ekonomia”.

Sentru votasaun rua iha suku Metiaut hetan observasaun husi observadór nasionál, internasionál, fiskál husi kandidatu sira, brigadista, ofisiál eleitorál husi STAE no Komisaun Nasionál Eleisaun (CNE, sigla portugés) no hetan seguransa másima husi Polísia Nasionál Timor-Leste (PNTL).

Totál votante husi sentru votasaun iha suku Metiaut hamutuk 1.309.

Sekretariadu Tékniku Administrasaun Eleitorál (STAE) rejista 859.613 eleitór elejível iha territóriu nasionál no diáspora – 852.500 rejista iha nível nasionál no 7.113 iha estranjeiru.

Jornalista: Isaura Lemos de Deus

Editora: Maria Auxiliadora

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!