NASIONÁL, HEADLINE

Fiskalizasaun Komisaun E identifika estrada barak ho kondisaun ladi’ak

Fiskalizasaun Komisaun E identifika estrada barak ho kondisaun ladi’ak

Kondisaun estrada dirasaun Gleno bá Letefoho, sábadu (25/01/2025). Imajen Tatoli/António Daciparu

DILI, 18 Fevereiru 2025 (TATOLI)–Prezidente Komisaun E iha Parlamentu Nasionál (PN) ne’ebé trata asuntu Infraestrutura, Marcos Xavier, hateten, tuir fiskalizasaun komisaun identifika katak estrada barak iha territóriu ho kondisaun ladi’ak, liuliu bainhira iha tempu udan.

“Fiskalizasaun Komisaun E ami nota katak ita-nia estrada barak mak mak a’at, liuliu trosu husi Gleno ba Letefoho, Ermera Antiga, Atsabe ba to’o Bobonaro estrada a’at,” Deputadu hato’o iha resintu PN, tersa ne’e.

Nia dehan, estrada hirak ne’e tama ona planu, ne’ebé ninia dezeñu no Bill of Quantity (BoQ) prontu ona nune’e hein loke konkursu.

Aleinde ne’e, komisaun nota estrada trosu Maliana nian husi Batugade mai Balibo mós ho kondisaun ladi’ak, maibé daudaun konkursu la’o hela.

“Tanba iha Komisaun Nasionál Aprovizionamentu (CNA, sigla portugés) iha projetu 20, se ne’e la’o hotu, ita haree estrada ne’e balun book daudaun ona, maibé neneik tanba prosesu tenke tuir nia dalan,” nia akresenta.

Notísia relevante : Deputada CNRT husu Governu tau atensaun estrada Gleno bá Letefoho-Ermera Antiga

Deputadu Bankada Governu husi Congresso Nacional da Reconstrução Timorense (CNRT) observa, kondisaun estrada a’at ne’e mai kedas husi anteriór to’o agora, tanba ne’e presiza halo neneik tanba kada tinan aprova orsamentu la’ós ba de’it estrada, maibé ba mós setór seluk hanesan saúde, agrikultura, turizmu no seluk tan.

Governu tinan ne’e tau ona planu atu hadi’a estrada iha kapitál munisípiu sira, hanesan iha Lautein, Baukau no seluk tan ne’ebé seidauk realiza.

“Fiar katak molok mandatu IX Governu ramata ita mós bele haree netik dezenvolvimentu iha ita-nia rai. Komesa husi kapitál munisípiu hafoin ba postu, suku no aldeia dezenvolvimentu tenke la’o hanesan ne’e. Tanba ne’e mak IX Governu halo nia planu ne’ebé kada munisípiu nia orsamentu komesa tau,” nia tenik.

Komisaun nota mós estrada suku no aldeia balun iha territóriu ho kondisaun ladi’ak, liuliu iha tempu udan difísil tebes atu komunidade asesu tanba tahu maka’as, kuak, ponte ladi’ak.

“Ezemplu ida mak hanesan populasaun hulan pasiente ida husi Sibuni-Bobonaro tanba estrada a’at no mota boot, la’ós Ambulánsia laiha maibé hein katak Governu tau atensaun,” Deputadu katak.

Prezidente Komisaun ne’e husu ba CNA atu haree didi’ak kritéria konkursu ba empreza sira hodi haree finanseru no ekipamentu. Rekomenda mós ba Governu atu aselera prosesu konkursu liuliu ba estrada.

Iha parte seluk, Komisaun nota iha mandatu IX Governu ne’e foin tinan-ida ho balun, maibé dezenvolvimentu infraestrutura la’o hela hanesan estrada iha kapitál Dili iha bairru balun komesa di’ak ona, hanesan Surikmas, Delta 1, Delta 2, husi rotunda ba Tasi-Tolu, ponte Kasnafar no fatin seluk tan.

Ministériu Obra Públika (MOP) iha Orsamentu Jerál Estadu (OJE) 2025 prevee $270.757.050 hodi kontinua implementa projetu infaestrutura 700-resin hanesan estrada, ponte, eletrisidade no seluk tan.

Atualmente eziste projetu sob 1190 hanesan Portefóliu Fundu Infraestrutura, inklui projetu iha kursu 472, projetu foun/iha preparasaun 605 no projetu seluk 113.

Jornalista     : Nelson de Sousa

Editora          : Julia Chatarina

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!