DILI, 27 Fevereiru 2026 (TATOLI) – Ministru Komérsiu no Indústria, Filipus Nino Pereira, halo vizita bá empreza Suhurama Developer ne’ebé halo produsaun ba bebida sira iha Beduku.
Objetivu husi vizita ne’e hakarak observa rezultadu produsaun husi empreza timoroan nian no hanesan faktu kontretu ne’ebé setór privadu sira halo, liuliu hola inisiativa halo investimentu.
“Ida-ne’e investimentu doméstiku ne’ebé ita-nia emprezáriu sira rasik hatudu tiha ona. Ne’e kompromisu, la’ós ko’alia de’it. Tanba durante ne’e ita depende maka’as ba sasán importasaun sira, liuliu bebida sira ne’e. Tuir dadus Banku Sentrál, kada tinan tenke hasai osan bá li’ur millaun $15”, Nino Pereira hateten, ohin.

Tuir nia, empreza timoroan sira mós bele prodús ona bebiba ho tipu 26 no inisiativa ida-ne’e di’ak tebes. “Ida-ne’e dalan ida atu solusiona ba ita-nia problema ne’ebé dependénsia ba sasán importasaun”, dehan.
Ho esforsu sira ne’ebé setór privadu halo, Governu nia papél mak apoia regulamentu ne’ebé presiza hodi fasilita atividade ekonómika, hanesan lisensiamentu, kódigu propriedade industriál ne’ebé prepara atu proteje marka, dezeñu, logotipu, atu aumenta konfiansa, bainhira halo investimentu.
Nia esplika katak daudaun empreza sira halo produsaun ba produtu oioin ne’ebé tama ona bá iha merkadu nasionál no atu indústria sira ne’e bele kontinua buras iha rai-laran maka populasaun tenke iha obrigasaun atu uza ka konsumu produtu nasioná.

“Ita-nia orgullu ida mak bainhira ita konsumu ita-nia produtu rasik, tanba ema-nia produtu de’it hetan merkadu iha ita-nia nasaun. Ita nu’udar konsumidór ne’e ita iha ona opsaun, nune’e bele haree katak ita-nia produtu ne’ebé iha ninia kualidade bele kompete mós ho produtu sira seluk”, Nino Pereira hateten.
Diretór Suhurama Developer, Ricardo Cardoso, hateten bebida ne’ebé sira prodús inklui cocoa, blue berry, strawberry, mango, guava, tanjerina.
Tuir nia, produtu sira ne’e daudaun sirkula ona iha merkadu nasionál no planeia mós atu iha tinan ne’e lori bá aprezenta iha espozisaun ida iha Xina.
Kona-ba bebida sira ne’e ninia matéria prima balun mai husi rai-laran mak hanesan ai-fuan sira, maibé ninia embalajen no seluk tan sei importa. Empreza ne’e rasik daudaun fó serbisu ba traballadór timoroan hamutuk 100.
Jornalista: Arminda Fonseca
Editora: Maria Auxiliadora





