COVALIMA, 03 Dezembru 2024 (TATOLI) – Ministériu Solidariedade Sosiál no Inkluzaun (MSSI) selebra, ohin, Loron Internasionál Ema ho Defisiénsia, iha Covalima, hodi promove no haforsa ema ho defisiénsia iha nivel hotu.
Ministra Solidariedade Sosial no Inkluzaun (MSSI), Verónica das Dores, dehan 03 Dezembru nu’udar loron importante ba ema ho defisiénsia iha mundu tomak, inklui mós iha Timor-Leste, tanba Organizasaun Nasaun Unida (ONU) proklama tiha ona liuhusi rezolusaun 47/3, adotada iha Asembleia Jerál Nasaun Unida iha 18 Dezembru 1992.
Objetivu mak promove direitu no moris di’ak ema ho defisiénsia, iha sosiedade no nia partisipasaun iha domíniu sosiál, kulturál, ekonómiku no polítiku.
Tema globál ba selebrasaun iha tinan ne’e mak Promove lideransa ema ho defisiénsia ba futuru ida inskluzivu no sustentavel.
“Ohin loron munisípiu hotu selebra Loron Internasionál Ema ho Defisiénsia hanesan pasu importante hodi promove, rekoñese, no haforsa lideransa ema ho defisiénsia iha nivel hotu, liuliu feto ho defisiénsia hodi bele partisipa ativa iha komunidade, eskola, igreja no iha Estadu”, ministra hato’o iha nia diskursu iha Suai Loro, ohin.
Nia dehan Governu iha konfiansa boot iha lideransa ema ho defisiénsia iha parte hotu no Planu Asaun Nasionál ba Ema ho Defisiénsia sai instrumentu hodi asegura ema ho defisiénsia iha munisípiu to’o iha aldeia bele asesu ba atendementu servisu báziku sira, tanba Governu mós investe iha kapasitasaun ema ho defisiénsia matan, intelektuál, tilun no psikososiál.
Governante ne’e salienta katak selebrasaun data ne’e atu rekoñese direitu fundamentál hodi apresia talentu no abilidade ema ho defisiénsia nian no loron internasionál ne’e hanesan parte-ida atu hasa’e konxiénsia públiku kona-ba direitu fundamentál no obstákulu ne’ebé durante ne’e ema ho defisiénsia enfrenta.
“Promove partisipasaun ema ho defisiénsia iha atividade hotu iha família, komunidade hodi hamenus no halakon diskriminasaun no stigma hasoru ema ho defisiénsia no mobiliza apoiu hodi dignifika direitu fundamentál no bein-estar ema ho defisiénsia”, afirma.
Ministériu Solidariedade Sosial no Inkluzaun deside tema nasionál ba loron ne’e mak “Empodera ema ho defisiénsia liuhusi implementasaun Planu Asaun Nasionál ba Ema ho Defisiénsia períodu 2021-2030 no Konvensaun ONU ba Direitu Ema no Defisiénsia hodi atinje dezenvolvimentu ida-ne’ebé inkluzivu no sustentavel iha Timor-Leste”.
“Ita orgullu tanba iha progresu di’ak iha aspetu dezenvolvimentu inkluzivu. Iha 2012, Governu aprova Polítika Nasionál ba Promosaun no Protesaun Direitu ba Ema ho Defisiénsia. Iha 2014-2018, implementa Planu Asaun Nasionál ba Ema ho Defisiénsia faze dahuluk maske rezultadu ladún di’ak”, nia relembra.
Tanba ne’e, nia hatutan, iha 2019, Governu kria sekretariadu ida hodi lidera prosesu hakerek Planu Asaun Nasionál ba Ema ho Defisiénsia 2021-2030 ne’ebé hetan rekonesimentu husi peritu rai-laran no li’ur nu’udar prosesu hakerek planu asaun no estratejia Governu partisipativu no inkluzivu.
Tuir Sensu Uma Kain 2022, prosesu dezenvolvimentu Planu Asaun Nasionál ba Ema ho Defisiénsia períodu 2021-2030 nu’udar prátika di’ak ba prosesu dezenvolvimentu polítika ne’ebé partisipatóriu.
Iha sorin seluk, Sekretáriu Munisipál ba Asuntu Sosiál no Organizasaun, Filomeno Cardoso, agardese ba inan-aman no família sira, ne’ebé dedika aan hodi kuidadu ema ho defisiénsia sira.
Autoridade Covalima ne’e kogratula ema ho defisiénsia maske moris ho kondisaun ne’ebé limitada, maibé iha abilidade no moris hamutuk ho família.
Tuir relatóriu Planu Asaun Nasionál ba Ema ho Defisiénsia períodu 2014-2018, dadus publikadu husi Diresaun Nasionál Estatístika, ema 48.243 ne’ebé hela iha Timor-Leste ho kondisaun defisiénsia balun. Ida-ne’e husi totál ida husi ema 1.066.409 ka besik 4,6% husi populasaun, katak ema ho defisiensia fízika hamutuk 20.593, ema ho defisiensia matan 29.488, ema ho defisiensia tilun 17.692, ema ho defisiensia intelektuál no saúde mentál 13.308.
Husi totál ne’e 53% mane no 47% feto, depois 10,5% iha otas entre tinan 0 no 19 no defisiénsia sai hetok komún iha área rurál sira.
Jornalista: Celestina Teles
Editora: Maria Auxiliadora