iklan

POLÍTIKA

Akademista: Entre nasaun membru CPLP, TL mak seidauk implementa desentralizasaun administrativa-podér lokál

Akademista: Entre nasaun membru CPLP, TL mak seidauk implementa desentralizasaun administrativa-podér lokál

Vise-Dekanu ba Asuntu Peskiza no Kooperasaun Universidade Nacionál Timor Lorosa’e (UNTL), Francisco Soares. Imajen TATOLI.Hortencio Sanchez.

DILI, 22 janeiru 2025 (TATOLI)–Vise-Dekanu ba asuntu Peskiza no Kooperasaun Universidade Nasionál Timor Lorosa’e (UNTL), Francisco Soares, hateten polítika ne’ebé Governu halo atu implementa polítika desentralizasaun administrativa no podér lokál ne’e importante, maibé entre nasaun membru CPLP ne’e Timor-Leste mak seidauk implementa polítika ne’e.

Notísia Relevante: Prezidente Komisaun A husu Governu aprezenta lei Prosedimentu Instalasaun Podér Lokál

“Ita haree, iha nasaun hotu CPLP ne’e só ita Timor-Leste de’it mak seidauk implementa desentralizasaun administrativa no podér lokál. Lei iha ona, nusa la implementa. Maibé, ita haree Governu ida agora ne’e vontade boot atu implementa, hanoin ne’e importante tebes iha kestaun ida ligasaun ho globalizasaun agora ne’e,” Akademista ne’e hateten ba Agência TATOLI iha nia kna’ar fatin UNTL, Kaikoli, kuarta ne’e.

Nia dehan, desentralizasaun ne’e atu haree kona-ba partisipasaun komunidade iha aspeitu barak ne’ebé liga ho atendimentu públiku ne’ebé lalais liu.

“Importante tanba saida, ita fó ona podér ba Munisípiu sira atu jere rasik sira-nia administrasaun. Atu hadi’a estrada oan ruma, sira la presiza mai to’o Governu sentrál, sira deside iha sira nia fatin de’it ona. Ida-ne’e faze ida importante atu hamoris ita-nia dezenvolvimentu husi kraik mak sa’e,” nia tenik.

Presiza halo revolusaun totál ba iha mentalidade

Nia hatutan, sesentralizasaun administrasaun no podér lokál sei la la’o ho di’ak bainhira partidu ne’ebé kaer ukun haree liu-ba kór partidu, tanba ne’e desentralizasaun atu la’o ho di’ak presiza halo revolusaun totál ba iha mentalidade.

“Bainhira partidu ne’ebé de’it mak kaer ukun tenke haree ba ema-nia kapasidade intelektuál, labele haree fali sé mak investe barak liu ba partidu maske kapasidade ladún iha. Ida-ne’e ita hasoru ona problema, fó impaktu negativu ba implementasaun desentralizasaun administrative no podér lokál. Ema-ne’ebé kapasidade di’ak atu halo jestaun tenke utiliza nafatin ema sira matenek ne’e,” nia esplika.

Vise-Dekanu ba Asuntu Peskiza no Kooperasaun Universidade Nacionál Timor Lorosa’e (UNTL), Francisco Soares. Imajen TATOLI/Hortencio Sanchez.

Tuir nia, modelu desentralizasaun barak ba Governu atu implementa maibé depende ba ema-ne’ebé kaer ukun, tanba ida-ne’e tenke presiza iha boa-vontade hodi implementa lei sira no programa.

“Durante ne’e ita haree iha progresu barak, liuliu aspeitu desentralizasaun administrativa, hanesan delega ona asuntu barak ba munisípiu sira maibé kestaun desentralizasaun polítika ne’e mak tenke hadi’a, ida-ne’e mak sei falla. Kestaun administrativa di’ak tebes ona só polítika de’it mak presiza hadi’a,” nia dehan.

Antes ne’e, Parlamentu Nasionál (PN) aprova ona pakote lei númeru 23/ 2021, loron 10 novembru, lei podér lokál no desentralizasaun administrativa, husi lei nú. 22/ 2021, loron 04 novembru, lei eleitorál munisipál, no lei nú. 16/ 2023, loron 31 maiu, lei finansa munisipál sira no lei eleisaun munisipál.

Entretantu, OJE 2025 ne’ebé aloka ba munisípiu hotu iha teritoriu nasionál ne’e kada munisípiu sei hetan millaun $7 hodi utiliza ba atividade hotu iha munisípiu sira no prepara ba prosesu implementasaun desentralizasaun administrativa no podér lokál.

Governu liuhosi Ministériu Admistrasaun Estatal (MAE), halo ona revizaun ba rezolusaun Governu númeru 11/2019, 13 marsu kona-bá ezekusaun estratéjia desentralizasaun administrativa no instalasaun órgaun reprezentativu podér lokál.

Governu aprova rezolusaun governu númeru 11/2019, 13 marsu ne’e bazea ba Konstituisaun RDTL artigu 5 númeru 1, ne’ebé determina Estadu respeita organizasaun territorial, prinsípiu desentralizasaun iha administrasaun públika no instalasaun órgaun reprezentativu podér lokál, ne’ebé sei benefísia aprovasaun kalendarizasaun asaun nian.

Molok ne’e, Konsellu Ministru aprova ona projetu sira-ne’ebé aprezenta husi Ministru Administrasaun Estatál, Tomás do Rosário Cabral, mak hanesan;

Dekretu-Lei ne’ebé regula funsionamentu balkaun uniku no portál munisipál, hodi reforsa desentralizasaun administrativa no modernizasaun servisu públiku sira iha Timor-Leste.

Balkaun Úniku sei implementa iha munisípiu hotu-hotu no iha illa Ataúro, ho atendimentu prezensiál, móvel no telefóniku, nune’e bele simplifika prosedimentu administrativu, hadi’a efisiénsia no promove prosimidade entre administrasaun públika no sidadaun.

Servisu móvel sei disponibiliza iha área remota sira liuhosi estrutura itinerante/movel sira ne’ebé adapta ona.

Diploma ne’e mós konsolida no habelar funsionalidade portál munisipál hanesan plataforma sentrál ba asesu informasaun no atendimentu públiku eletróniku sira, promove transparénsia no partisipasaun sívika.

Entre inovasaun sira-ne’e, obrigasaun hodi publika informasaun kona-ba jestaun munisipál, disponibilizasaun servisu administrativu online no reforsu ferramenta kontrolu sosiál nian.

Medida sira-ne’e ho objetivu hasa’e kualidade servisu públiku, hamenus kustu operasionál no promove governasaun lokál ne’ebé efisiente no partisipativu liu, tuir prinsípiu konstitusionál no estratéjia desentralizasaun Governu nian.

Projetu rezolusaun Governu, ne’ebé ezekuta estratéjia desentralizasaun administrativa no instalasaun órgaun reprezentativu podér lokál 2025-2028 nian, hetan ona aprovasaun iha Konsellu Ministru.

Medida ida-ne’e ho objetivu reafirma Governu nia determinasaun hodi konsolida estratéjia desentralizasaun administrativa no kontinua prosesu instalasaun órgaun reprezentativu podér lokál nian.

Rezolusaun Governu ida-ne’e estabelese planu anuál sira, hosi 2025 to’o 2028, ne’ebé inklui instalasaun servisu balkaun úniku iha territóriu nasionál, reforsu institusionál autoridade munisípiu sira nian, regulamentu lei sira ne’ebé relasiona ho podér lokál no atualizasaun baze-dadus resenseamentu eleitorál nian.

Iha etapa sira tuir mai, sei promove kriasaun kondisaun sira hodi hala’o eleisaun munisipál, kapasitasaun ba prezidente munisipál eleitu sira no avaliasaun ba progresu desentralizasaun nian.

Koordenasaun ba ezekusaun estratéjia sei sai hanesan responsabilidade ministériu administrasaun Estatál nian, ne’ebé tenke aprezenta relatóriu semestrál kona-ba progresu ne’ebé alkansa ona no dezafiu sira ne’ebé hasoru, hodi garante kontinuidade no efikásia prosesu nian.

Rezolusaun ida-ne’e revoga rezolusaun Governu anteriór nú 45/2020, 09 dezembru, no tama iha vigór iha loron ida hafoin nia publikasaun.

Notisia Relevante: MAE kontinua prioriza desentralizasaun administrativa no podér lokál

Jornalista : Hortencio Sanchez

Editór       : Cancio Ximenes

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!