PN aprova alterasaun lei CAC iha finál globál ho votu afavór 37

DILI, 22 abríl 2024 (TATOLI)–Parlamentu Nasionál (PN) liuhusi reuniaun plenária, segunda ne’e, aprova alterasaun daruak husi lei númeru 8/2009, loron 15 jullu, Komisaun Antí-Korrupsaun (CAC, siglá portugés) iha finál globál, ho votu afavór 37, kontra 0 no abstensaun 0.
“Ita-nia votasaun finál globál pasa,” Prezidente Parlamentu Nasionál (PPN), Maria Fernanda Lay, hato’o iha sala plenária PN.
Antes tama ba votasaun finál globál, deputadu sira halo uluk diskusaun no votasaun ba alterasaun lei CAC iha faze jeneralidade ne’ebé aprova ho rezultadu votu hanesan, hodi kontinua kedas ba faze espesialidade ne’ebé aprova kada artigu.
Tuir testu orijinál ne’ebé Governu aprezenta ba alterasaun husi lei númeru 8/2009, loron 15 jullu, hanesan iha artigu 7 númeru 1, katak komisáriu designa husi PN, liuhusi proposta Governu, ho maioria absoluta husi deputadu, no toma pose husi PPN.
Artigu 11 iha alinea g kona-ba ezonerasaun, aprova husi maioria absoluta husi deputadu, liuhusi razaun fundamentu husi Primeiru-Ministru, iha kazu violasaun obrigasaun husi komisáriu dekorente iha lei. No iha númeru 9, iha kazu sesaun mandatu ho termu, maski komisáriu mantein ninia funsaun to’o pose titulár foun.
Iha diskusaun espesialidade ne’e deputadu sira aprezenta proposta alterasaun ida ba artigu 11 husi testu orijinál ba proposta alterasaun ne’e hodi armoniza liafuan balun.
Notísia relevante : PN aprova pedidu urjénsia husi Governu ba alterasaun lei CAC
Nune’e, ho aprovasaun ne’e, PPN husu Komisaun A ne’ebé trata asuntu Justisa no Konstituisionál atu halo nia redasaun finál, hafoin envia ba Prezidente Repúblika ne’ebé iha kompeténsia eskluziva atu promulga.
Deputadu bankada opozisaun KHUNTO, Luís Roberto, hato’o katak nia parte fó votu afavór ba alterasaun ne’e hodi bele garante funsionamentu instituisaun no bele iha líder ida ba CAC, maibé importante liu mak serbisu imparsiál hatudu profisionál serbí ba ema hotu no serbisu tuir saida mak hakerek iha lei, labele halo fali kontra lei.
Deputadu bankada Governu CNRT, Patrocínio dos Reis Fernandes, parabeniza ba Governu ne’ebé aprezenta inisiativa ne’e.
“Hanoin alterasaun ne’e aproveita mós ba públiku hodi halakon oituan ita-nia persepsaun kona-ba serbisu imparsialidade ka la imparsialidade ne’e depende fali ba votu iha Parlamentu, la’ós ida ne’e, se hanesan ne’e karik ita konsidera timoroan hotu-hotu ba serbisu iha ne’ebá depende de’it ba polítiku sira, ha’u hanoin lae, mais ne’e só mekanizmu ida de’it iha PN atu eleke timoroan ida hala’o funsaun ida-ne’e, maibé públiku mós tenke halakon ninia persepsaun katak, bainhira ema ida halo serbisu imparsialidade tenke ho kualidade votu a’as, ne’e la justifika, ida-ne’e mós ita hanoin halo prezumu ida katak, ita-nia timoroan sira hotu iha mentalidade katak serbisu parsiál de’it, ne’e hanoin presiza halakon pensamentu sira hanesan ne’e,’’ nia dehan.
Ministru Justisa, Sérgio Hornai da Costa, lori IX Governu nia naran hakarak agradese ba Deputadu sira hotu hodi haree importánsia ajenda ne’ebé Governu subskreve ba no halo kedas halo diskusaun ho karatér urjénsia.
Tanba haree ba situasaun ne’ebé lao hela iha instituisaun Estadu ne’e no nu’udar Ministru Justisa ne’ebé konstitui iha IX Governu, hakarak kolabora no manifesta hanoin retira tomak husi deputadu sira fó no sei ka’er ida ne’e hanesan bele halo serbisu ida di’ak liu iha governasaun.
“Parabéns ba deputadu sira, ita halo desizaun ida di’ak, atubele hametin ita-nia instituisaun Estadu liuliu iha kontrolu no área investigasaun hanesan koajuvadór iha Ministériu Públiku atu konsolida liután Estadu direitu demokrátiku no halo medida prevensaun ba ita-nia Estadu direitu demokrátiku ida-ne’e,’’ nia hato’o.
Entretantu, bankada opozisaun FRETILIN no PLP la partisipa iha diskusaun no votasaun alterasaun lei CAC.
Antes ne’e, Komisáriu CAC sesante, Sérgio Hornai da Costa, ninia mandatu ramata iha loron 21 janeiru 2023, ne’ebé to’o agora seidauk iha naran foun okupa kargu ne’e tanba laiha konsensu entre Deputadu bankada Governu no opozisaun.
Liuhusi reuniaun líder bankada PN, konsege halo ona ajenda dala-neen hodi diskute kona-ba naran Komisáriu ne’ebé Governu propoin ona, maibé tanba razaun téknika ka kórum la to’o maka la konsege realiza to’o agora.
Iha loron 19 fevereiru, Governu haruka ona naran Rui Pereira dos Santos, nu’udar kandidatu úniku ba Komisáriu CAC.
Jornalista : Nelson de Sousa
Editora : Julia Chatarina

