iklan

NASIONÁL, EKONOMIA, HEADLINE, POLÍTIKA

KAFI reflete kona-ba balansu dezenvolvimentu infraestrutura durante tinan 20

KAFI reflete kona-ba balansu dezenvolvimentu infraestrutura durante tinan 20

Vise-Primeiru-Ministru no Ministru Planu no Ordenamentu, José Maria dos Reis, hato'o nia diskursu iha ambitu semináriu nasionál tinan 20 dezenvolvimentu infraestrutura iha Timor-Leste kona-ba kualidade, reziliênsia no sustentabilidade, iha salaun Ministériu Finansa, Aitarak-Laran Dili, tersa (21/03). Imajen Tatoli/Francisco Sony

DILI, 21 marsu 2023 (TATOLI) – Konsellu Administrasaun Fundu Infraestrutura (KAFI) organiza semináriu nasionál ida ho tema Reflesaun kona-ba tinan 20 dezenvolvimentu infraestrutura iha Timor-Leste: kualidade, reziliénsia no sustentabilidade hodi buka rekomendasaun no solusaun adekuada ba realidade país nian, nomós hodi estimula prátika di’ak ho padraun internasionál, liuhosi fahe koñesimentu no experiénsia sira.

Vise-Primeiru-Ministru Asuntu Infraestrutura no Prezidente KAFI, José Maria dos Reis, hatete KAFI nu’udar entidade responsavel ba operasaun Fundu Infraestrutura (FI) mai hodi halo reflesaun kona-ba polítika públika sira iha setór infraestrurura durante tinan 20 hodi halo diagnóstiku ba falla sira iha implementasaun setór ida ne’e hodi rekomenda reforma ida ho hanoin atu hasa’e kualidade infraestrutura no harii infraestrutura reziliente haktuir ba karakteristika territóriu nian no nesesidade populasaun.

Governante ne’e hatete, durante implementasaun projetu infraestrutura públika iha dezafiu sira ne’ebé ho ninia natureza oioin kona-ba organizasaun institusionál, refere ba setór infraestrutura, planeamentu no jestaun rekursu finanseiru no kapasitasaun rekursu umanu sira ka dezafiu sira ho natureza jurídika.

Eis-Primeiru-Ministru, Mari Alkatiri, hato’o nia diskursu iha mbitu semináriu nasionál tinan 20 dezenvolvimentu infraestrutura iha Timor-Leste kona-ba kualidade, reziélinsia no sustentabilidade, iha salaun Ministériu Finansa, Aitarak-Laran Dili, tersa (21/03). Imajen Tatoli/Francisco Sony

“Semináriu ida ne’e mai ho objetivu atu hatán ba dezafiu, liuhosi diskusaun kle’an kona-ba matéria hothotu, ho hanoin atu orienta rekomedasaun sira ba artikulasaun entre planeamentu territoriál no sosiuekonómiku no planeamentu no jestaun infraestrutura”, José Reis hatete iha diskursu, iha Ministériu Finansa, Aitarak-laran, tersa ne’e.

Nia hatutan, hosi semináriu ne’e partilla hanoin hamutuk hodi oinsá atu organiza instituisaun sira ho kompeténsia atu halo jestaun, implementasaun no fiskalizasaun ba projetu infraestrutura sira, atu hadiak liután jestaun ba rekursu sira ne’ebé iha, hodi evita duplikasaun ba kompeténsia, no investimentu. Nesesidade atu dezenvolve rekursu umanu sira ho kapasidade téknika atu halo akompañamentu ba projetu sira.

Aleinde ne’e, nesesidade atu dezenvolve rekursu umanu atu halo jestaun ba projetu infraestrutura sira ne’ebé hetan finansiamentu hosi osan Estadu nian ka liuhosi empréstimu. Harii laboratóriu nasionál enjeñaria sivil atubele impoin no estabelese padraun espesífiku ba kualidade ho objetivu atu hadiak kualidade infraestrurura sira.

Governante ne’e aprezenta katak iha Governu Dahuluk (2002-2005) aloka orsamentu ba mandatu tinan tolu pur volta $238.900, ne’ebé 11% aloka ba setór infraestrutura nian, liuliu atu implementa projetu sira ne’ebé Governu ne’e rasik identifika ona, nomós ba implementasaun programa no projetu prioritáriu sira.

“Timor-Leste nia orsamentu ba tinan dahuluk, hahú rekonstrusaun Estadu, mai hosi doadór internasionál sira (pur volta millaun $500). Biar ho bom sensu no kautela hosi líder Governu Dahuluk, iha tinan 2005 konstitui Fundu Petrolíferu ne’ebé, to’o ohin loron, mak finansia parte boot hosi despeza públika”, nia fó sai.

Iha Governu Daruak (2005-2006), alokasaun Orsamentu Jerál Estadu (OJE) pur volta millaun $142,2 hafoin halo retifikasaun orsamentál, ne’ebé 25% aloka ba setór infraestrutura hamutuk millaun $34,9.

Governu Datoluk (2006-2007), hetan OJE, inklui orsamentu retifikativu, hamutuk millaun $328.6, ne’ebé 34% hosi totál orsamentu destina ba kapital dezenvolvimentu.

Iha Governu Dahaat, hosi kedas 2008 to’o 2010, hetan orsamentu ba tinan rua hamutuk biliaun $2 ne’ebé 23% aloka ba dezenvolvimentu infraestrutura sira. Iha tinan tuimai Ezekutivu deside atu kria fundu espesial, liuhosi Lei (tuan) Orsamentu Jestaun Finanseira mak hanaran FI, ne’ebé to’o ohin loron finansia projetu estratéjiku plurianuál sira.

Iha 2016, Governu halo alterasaun ba lejizlasaun hodi regula FI hosi fundu espesial ba autónomu. Ho kriasaun FI bele hatán ba preokupasaun hosi Governu sira ba kotuk no mantein to’o iha Governu ida ne’e.

Hosi kedas kriasaun FI, Estadu aloka ona orsamentu hamutuk biliaun $5,4, ne’ebé ezekuta ona 61%, ho valór hamutuk biliaun $3,3, ba implementa projetu infraestrutura hamutuk 1.972. Haree ba investimentu ne’ebe halo ona, 36,05% orsamentu ezekuta ona ba investimentu ba iha konstrusaun estrada no ponte. Iha estimativa ida ne’e inklui mós projetu infraestrutura sira ne’ebé finansia liuhosi empréstimu.

Porsentu 31,21% investe ba rede elétrika nasionál, ne’ebé parte boot hosi investimentu ida ne’e serve atu harii abastesimentu eletrisidade sentrál, iha Hera no Betanu, aleinde instalasaun rede eletrifikasaun iha Timór laran.

Porsentu 11 hosi FI investe ona ba iha Projetu Tasi Mane, liuliu ba konstrusaun autoestrada ne’ebé mak liga Suai-Zumalai (30km). Ligadu ho portu sira, 4,47% ne’ebé investe ba loos de’it iha Portu Baía Tibar, aeroportu mak 2,4%. edifísiu públiku sira maka 1,27%.

Investimentu ba iha agrikltura nian 1,34%, ba bee no saneamentu 0,51%, persentajen ida ne’e reduzida tanba bainhira hamosu Empreza Publika BTL, orsamentu ba bee-moos no saneamentu aloka ketak ba iha empreza públika.

“Estrutura investimentu hosi FI ne’e refleta prioridade sira ne’ebé balun hatuur ona iha Planu Estratéjiku Dezenvolvimentu (PED) 2011-2030 (ne’ebé laiha vinkulu legál), seluk mak laiha duni planeamentu ida, laiha vizaun integrada, multisetoriál, nomós la konsidera adekuadamente territóriu nia karakterístika sira ka no la konsidera Ordenamentu no Planeamentu Territoriál”, esplika.

Governante hatutan ho dezenvolvimentu planeamentu territoriál ne’ebé daudaun halo, to’o nia aprovasaun, mak proposta ba investimentu sira hotu tenke inklui iha proposta no medida planeamentu sira, ho objetivu haat atu hatán ba estratejia ba dezenvolvimentu territoriál integrada ne’ebé sei promove dezenvolvimentu sosioekonómiku ida efetivu no sustentável, nune’e mós sei prevee protesaun no valorizasaun ba sistema ambientál no ekolójiku.

Liuhosi planeamentu mak sei hamosu prioridade foun ba investimentu iha FI, ne’ebé tenke hatan ho lalais, hanesan iha dominiu infraestruturas ba kontensaun bee, irrigasaun rurál no ba produsaun enerjia renovavel, ezemplu barrajen.

Governu Daualuk liuhosi KAFI hatuur polítika infraestrutura hodi kumpre prinsípiu legalidade, hasa’e padraun kualidade no hadi’ak liután jestaun ba rekursu Estadu nian. Maibé, ho konsiénsia ba frajilidade sira iha setór, KAFI fó instrusaun ba órgaun administrativu hosi FI no ba entidade ne’ebé halo fiskalizasaun ba projetu infraestrutura atu identifika problema no dezafiu prinsipál sira.

KAFI avalia projetu barak implementa laiha estudu viabilidade

Iha inisiu mandatu KAFI ida ne’e, ho apoiu JICA, konsegue halo ex-post evaluation, ne’ebé halo avaliasaun ba projetu 36 hosi totál 1.972 ne’ebé 100% konkluidu. Avaliasaun ida ne’e, hatudu katak, projetu barak liu implementa ona la liuhosi estudu viabilidade, ne’ebe rezulta iha implementasaun ho kustu aas liu nia valór reál.

Iha projetu balun ne’ebé la hetan supervizaun, parte hosi projetu sira ne’ebé konklui ona laiha planu no orsamentu ba manutensaun.

Durante tinan tolu tuituir malu, Governu hasoru dezafiu hodi hatán ba pandemia covid-19 no kastástrofe naturál sira ne’ebé akontese iha marsu 2020, nomós iha abríl 2021.

Dezafiu sira ne’ebé hasoru iha tinan sira ne’e, hatudu liután frajilidade iha nasaun. Aleinde programa no asaun sira atu Governu kumpre iha nia mandatu, tenke kria no fó mós atensaun atu hetan solusaun imediata, iha tempu ne’ebé hanesan, buka mós solusaun atu implementa iha médiu prazu, hanesan rekonstrusaun no reparasaun ba asesu sira, investe iha abitasaun sosial ba uma-kain dezalojadu sira, estabelese kapasidade hodi hatán ba pandemia.

Ho alterasaun klimátika, iha duni urjénsia atu dezenvolve no implementa polítika Ordenamentu Territóriu, liuhosi instrumentu planeamentu territoriál sira, atu prevee situasaun hanesan ne’e iha futuru. Liuhosi organizasaun territoriál adekuada ba ema no atividade sira, ne’ebé konsidera karakterístika fízika territóriu nian, liuliu ba área sira ho risku naturál, ba protesaun no konservasaun natureza nian, mak sai fatór sentrál ba iha prosesu dezenvolvimentu sustentável.

KAFI halo esforsu boot atu, iha kurtu prazu, reverte auzénsia planeamentu ida adekuadu ba konstrusaun obra sira. No haree ba kontinuidade programa Governu nian, KAFI insentiva entidade sira hotu atu halo planeamentu ba projetu sira, liuhosi estabelese kritériu ba selesaun no avaliasaun projetu sira, hanesan rekizitu ida atu hetan finansiamentu hosi FI.

Ba planeamentu sosiuekonómiku ne’ebé Timor-Leste hanaran PED no daudaun besik atu finaliza prosesu reajustamentu ba medida estratéjika sira. Dokumentu ida ne’e define grande medida estratéjika nasionál, ho maneira integrada, ba dezenvolvimentu hosi setór xave oioin hodi kumpre mehi boot ne’ebé Timor-Leste hakarak atinje.

Ba setór infraestrutura, medida estratéjika sira sei fó solusaun ba dezenvolvimentu ekilibradu entre sidade no área rurál sira, ne’ebé sei tenke konklui ka harii hikas rede infraestrutura bázika sira, hanesan bee no saneamentu, rede eletrifikasaun nasionál no investe iha enerjia renovavel sira.

“Atu hato’o katak seidauk iha lei-oan atu regulariza titularidade ba propriedade, liuliu seidauk identifika jeográfika ho purmenór hosi domíniu públiku Estadu nian. Okupasaun terrenu dezorganizada fo impaktu ba implementasaun projetu infraestrutura sira, no hamosu kustu adisionál ba projetu, liuhosi pagamentu indemnizasaun atu hamamuk rai. Relasiona ho aprovizionamentu, fó hanoin hikas ba difikuldade lubuk ida ne’ebé Governu hasoru iha implementasaun projetu emerjénsia nian”, katak.

Nu’udar resposta ba katastrofe naturál, Governu altera rejime jurídiku aprovizionamentu atu implementa ho lalais projetu emerjénsia. Kámara Konta mós hato’o nia rekomendasaun atu aprova diploma legál ne’ebé regula no disiplina iha realizasaun projetu dezignadu emerjénsia, atu salvaguarda interese públiku. Entre 2011 no 2021, KAFI realiza prosedimentu ajuste diretu hamutuk projetu 287 ho kustu millaun $483,5, ne’ebé projetu 143 adjudika iha 17 julu 2017.

Hosi projetu 143 sira ne’e, projetu 44 to’o ohin loron nunka formaliza kontratu. Atu rezolve situasaun ida ne’e, KAFI estabelese ekipa inspesaun ida atu verifika, iha terrenu, grau ba implementasaun ba projetu 44 ne’e. Foin daudaun Governu aprova ona proposta lei ne’ebé sei estabelese rejime estraordináriu kompensasaun obra realizada sein formasaun kontratuál.

Notísia relevante: Governu aprova rejime estraordinária kompensasaun ba obra sein formalizasaun kontratuál

Jornalista: Antónia Gusmao

Editora: Maria Auxiliadora

iklan
iklan

Leave a Reply

iklan
error: Content is protected !!